Když se jaro zeptá ...

A je to tady. Již několik týdnů leží lyže ladem v různých úkrytech a jaro se ptá "Co jsi dělal lezče v zimě?". Někteří borci, např. Brodinátor a Pindinátor, co hoblovali celou zimu překližku a formovali muskulaturu, jsou teď v pohodě a drtěj béčka a céčka jedno za druhým.

Ale co my ostatní. My, co jsme se v zimě procházeli po Krkonoších a lenošili v Tatrách. Zatím nám to na tom písku moc nejde.


Prosluněný Tatranský maraton

Zima nám tak nějak rychle ukončila svou vládu a zdá se, že léto nějak předběhlo jaro. Příroda si dělá co chce, ale my lidé máme některé věci dané.

Pro mne to znamená, že ač většina z nás obouvá sandále a navléká si kraťasy, já balím lyžáky, lyže, kombinézu, mačky, cepín a další předepsané věci nutné pro účast na skialpinistickém závodě maratón V.Tatry.Jelikož je to závod dvojic, jsem domluvený s Jirkou Janovským, s kterým jsem absolvoval Boky Západných Tater, že se to spolu pokusíme přežít.


Jak jsme konečně zdolali Sněžku

V den oslavy padesátin našeho milovaného předsedy tak trochu na jeho počest, vyráží skialpinistická sekce posílená o další členy, zdolat naší nejvyšší horu.

S mírným zpožděním přijíždíme do Špindlu. Léňa s vydatnou pomocí Pavlika rozlepuje pásy, půjčené od Tafiho a záhy zjišťuje, že jsou dané obráceně. Naštěstí je Tafi nemá přinýtované a tak po mírných peripetiích můžeme vyrazit. Hned za cedulí "Lavinové území" nasazujeme lyže a vydáváme se Dlouhým dolem vzhůru na Výrovku.


Nejsou boky jako Boky

Po nevydařených Tatrách ve mně žila jiskřička naděje, že snad špatné počasí skončilo a nastane příjemná předjarní až jarní pohoda.

Příjemné teploty lehce nad nulou, sedající sníh, který v nočních hodinách přimrzne, přes den zase povolí a převážně modrá obloha. To se 21.3. zdálo jako reálné. Ve Špindlu se konalo Mistrovství ČR ve skialpinismu a vše klaplo na jedničku. Prašan, modro, teplo.Vše jak napsal už Jarda ve svém článku.


Jak jsme nezdolali Sněžku

V neděli 22.3.09. navzdory nepříznivé předpovědi počasí a i přes to, že si valná část našeho silného skiteamu našla jiný program, rozhodli jsme se s Marcelem, posíleni tentokrát o Raďase, vyrazit opět na skialpy.

 Cíl naší cesty byl jasný již od čtvrteční schůze a nebylo to nic menšího než zdolání naší nejvyšší hory. Trasa byla naplánována ze Špindlu přes Výrovku jedním tahem na Luční boudu. Tady bylo počítáno s malým občerstvením a následnou cestou k vrcholu  Sněžky.


Víkend tuleních pásů

Po několika skialpových akcích, na kterých jsme byli s Lenkou označeni za nositele špatného počasí, se rozhodujeme tentokrát odpoutat od silné skupiny a vyrážíme do Janských Lázní s cílem navštívit dceru Léňu a užít si konečně hezkého počasí.

Hned za hotelem Siréna nasazujeme lyže a míříme pod lesem nejkratší cestou ke sjezdovce pod Černou horou. Léňa s přítelem Míšou vyrážejí nahoru pěšky přes Krausovy boudy. Počasí nemá chybu tak rychle nabíráme výšku, fotíme a užíváme si tu nádheru kolem.


Dovolená po Tatransku

Je pátek 6.3. 18.05. Vlak s deseti Tatranci a dvěma Tatrankami, dvanácti batohy a sedmi páry lyží se dává do pohybu. Vypínáme starosti, vytahujem plechovkový a osvěžujem paměť historkami z minulosti.

Nádraží v Popradu nás vítá ranním chladem a zavřeným bufetem a tak první električkou frčíme do Smokáče.


Velkopopovický - Kozelský vrch

S vidinou lepšího počasí plánujeme na neděli opět skialpy. V sestavě Tafi, Ferry, Jana, Lenka a moje maličkost brodíme v Rokytnici na parkovišti kaluže k nejbližšímu sněhu, kde nasazujeme lyže a šlapeme cestičkou mezi domky směrem pod Huťskou boudu.

Kupodivu se trefujeme a po chvíli už stoupáme svahem nad Huťským potokem vzhůru. Je teplo, mokrý sníh se nám boří pod lyžemi a ten co taje ve větvích smrků nás vydatně sprchuje.


Noc tuleních pásů 2009

Tuto sobotu se uskutečnil další podnik Českého poháru ve skialpinismu Noc tuleních pásů v Jánských lázních v Krkonoších. Celý závod se odehrává v okol Černé hory a Pece p/Sněžkou.

Letos jsem zvolil trasu pro chlapy a přihlásil jsem se na dlouhou A trasu závodu. Délka je cca 23 km a převýšení 1800m. Trase vede z kolonády v Jánkách ke stanici lanovky s lyžemi na batohu. U lanovky se nasazuje a maže se na Černou horu, odtud přes Kolínskou pražskou do Pece. Odtud po sjezdovce na vrchol Bramberku.


Dámský gambit aneb Anděl na horách

Na neděli předpovídají meteorologové hnusně, tak se domlouváme opět na skialpy. V sobotu, kdy borci Jarda Klápště, Pavel Soukup, Tafi a Míra Novotný hájí barvy HK Jizery na Zlatém cepínu, kroužím s Lenkou a Janou Novotnou v Polských Jakušicích a zvykám si postupně na ženskou nadvládu.

Pouze jedno pivko za celý den, slibované odfrknutí za nejbližší zatáčkou jsem nějak nepostřehl, ale ta palačinka na Izerske Hale neměla chybu.


Zlatý cepín 2009

Zase stará klasika. Klápště, Soukup, Tauchman. K tomu ještě Míra Novotný staví druhou štafetu za nás z různých příchozích a Honza Kusko nakonec jede za Lokotku (ukecali ho na startu).

Je pěkně a máza je klasicky blbá. Dávám tam všechny klistry co mám a se slovy "ono si to vybere" to neřeším.


Javorový vrch 2009

Nikoho jsem nesehnal, Blani musí do práce a tak jedu sám. Javorový vrch u Třince je již tradičně místem  konání závodu ve skialpinismu. A tak jako tradičně je tu málo sněhu. Přijíždím v noci a spím v autě.

Dutá vlákna ve spacáku nějak nefungujou, a tak ráno stávám v šest hodin a koukám na teploměr na hodinkách mínus dva v autě. Koukám na spacák a tam komfort mínus patnáct. Sakra co jsem udělal špatně.


El Chorro - perla Andalusie

Jarda mě trochu popostrčil a ačkoli nejsem takový psavec jako Tafi nebo Fanda, alespoň se pokusím. Někdy kolem desátého ledna jsem volal Jumpimu, jestli s námi pojede do Tater. Prý neví jak mu vyjdou peníze, protože musí do toho Španělska.

Zbystřil jsem a když jsem se dozvěděl, že cílem je El Chorro a letenka má stát dva tisíce, normálně jsem se pozval. U někoho jsem kdysi zahlédl fotky pověstných lávek a chtěl je vidět  na vlastní oči.


Marcialonga 2009

Vše klaplo a my po noční jízdě vystupujeme z auta nad Moenou v Italských Dolomitech,  těsně vedle špičkově proříznutých stop. To vše, co tu kolem vidíme, je nasáklé atmosférou jednoho z nejhezčích lyžařských maratónů  na světě, proslulou Marcialongou.

Setkáváme se s partou Turnováků a natěšeně vstupujeme do stopy k prvním dlouhým norským odrazům, ke kterým budeme po další tři dni upírat veškeré naše myšlení.


Skialpový křest

Již delší dobu s Lenkou plánujeme vyzkoušet si skialpové lyžování a konečně nyní se náš sen stal skutečností. V ACéčku u Honzy Šípala zapůjčujeme vybavení a v sobotu ráno vyrážíme s Fandou, Danou a Marcelem do Rokytnice.

Předpověď počasí neslibuje zrovna azůro a tak na sebe pod lanovkou navlékám fungl nové nepromokavé Devilky od Directu. Podle Marcelova plánu trochu mastňácky vyjíždíme lanovkou na Lysou, kde mlha houstne, padá sníh a fouká čerstvý vítr.


A je to tady. Závodní Skialpinismus, který mě oslovil před x lety, je opět tady. Po odložení Noci tuleních pásů na 28.2. je to první závod letošní sezóny. Jede se systémem rallye. Takže vcelku pohodová procházka a o všem rozhoduje časovka nahoru a obřák dolu.

Nemám žádné ambice a jsem tu proto, že mě to baví. Počasí letos super a tak si to opravdu užívám.


Oldřichovské ledo-pády

V neděli ráno, když všichni "masáci" (rozuměj příznivci nejmasovější akce v Jizerkách) míří do přecpaného a ve švech praskajícího Bedřichova, frčíme s Fandou v jeho pohodlném Peugeotu na druhou stranu Jizerských hor do Oldřichova v Hájích, kde díky mrazivému počasí natekly docela slušný ledy.

Po cestě nabíráme ještě Marcela a za necelou čtvrthodinku  už parkujeme v sedle u Kozy a scházíme po silnici k lomu. Ledy jsou slušný, lezou zde zatím jen dvě dvojky a tak na nic nečekáme a vytahujeme nádobíčko.


2. leden: Dávám prášek do myčky, jeden neopatrný pohyb zkornatělým a po vánocích vykrmeným tělem a záda jsou v háji. Houser jak vyšitý a já s myšlenkou, že Jizerská 50 je za jedenáct dní, odcházím k lékaři. Lékařská věda pokročila a tak to snad nějak dopadne ...

Nedělní ráno je klasické jak už mnoho let nazpět v termínu, kdy se jede našemu srdci nejbližší lauf Jizerská pajda. Týden ládování Brufenem a několikero masáží od lazebnic udělalo své a v předvečer závodu se rozhoduji, že pojedu.

 
Copyright © 2007 - 2025 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign