Jako každý rok se pár našich členů zúčastnilo takřka povinných dvou lyžařských závodů. Zlatého cepínu – závodu štafet a tradiční Jizerské 50.

Na  Cepínu nás reprezentoval v závodě veteránů Honza Kusko, který se musel ve své kategorii sklonit pouze před  o několik let mladším Jardou Honců a obsadil krásné druhé místo. Patří se Honzovi poblahopřát k obrovskému  výkonu, který na trati předvedl a poděkovat za již mnohaletou účast našeho oddílu na stupních vítězů.

V hlavním závodě jsme postavili štafetu ve složení  Marcel, Jarda Klápště a Tafi.  Ambice na umístění nebyly žádné. A tak 22 místo z 28 štafet bylo spíše překvapení. Velké díky patří hlavně Jardovi, který zaběhl skvělý čas na svém úseku a vlastně se o toto umístění postaral měrou největší . Hlavně se nám díky němu podařilo převálcovat obě štafety našeho největšího konkurenta HO Jiskra.


V sobotu se konal 63. roční závodu štafet Zlatý cepín.  Za náš oddíl se zůčastnil v kategorii veteránů Honza Kusko. Pro tyto závodníky se jedná o vložený závod na jeden okruh délky 5 km. Honza to zvládl za 23:16 což jej v kategorii nad 60 let vyneslo na stupeň nejvyšší. Ukázal tak všem o mnoho let mladším soupeřům záda a nám ostatním předvedl, že nikdy není pozdě a vyhrávat se dá v každém věku. Honzo obrovská gratulace a respekt.

Nám mladším se už tak dobře nevedlo. Štafeta ve složení Marcel, Jarin a já měla časy lehce podprůměrné a konkurence byla silná. A tak jsme nakonec vybojovali alespoň předposlední místo. Ale bojovali jsme jako lvi. Což dokázal Máca svým vpádem do předávky. Kluci díky a za rok to vylepšíme.

Ještě se velice dobře předvedl ve smíšené štafetě Míra Novotný, který měl smůlu, že jejich štafeta měla slabý střední úsek. Jeho čas 39:15 patří k velice slušným. Gratuluji.


V neděli 8.2. je v mém kalendáři  zapsána Jilemnická 50. Letos jsou stopy po pěti letech nataženy v okolí Jilemnice.

Sobotní závod volnou technikou se jede za krásného počasí. V noci na neděli začalo k radosti pořadatelů padat, ale také foukat. Toto netěšilo nikoho. A je jisté, že kdybych neměl zaplacené startovné, tak by mně z domu nikdo nedostal. Ale mám a tak jedu. Jedeme vzhledem ke stavu silnic velmi pomalu. A tak dorážíme na poslední chvíli.

V Jilemnici to není vůbec růžové. Počasí jak za Hanče a Vrbaty. Rychle se zaprezentovat a namazat lyže. A tady se stala chyba. Jsem teď spíš zvyklý nalepit pásy a jít.. A tak nechávám v servisu zažehlit grunt a jednu vrstvu VR 45. Prý je tam vyfoukáno a led to bude žrát.


Letos se konal již 60. ročník lyžařského závodu štafet Zlatý cepín.

To, že se jedna o 60. ročník nám nedávalo jinou šanci než se zúčastnit. Za normálních podmínek by nebyl problém postavit i dvě štafety, tak jak se to dařilo pár let nazpět. Ale vzhledem k nedostatku sněhu bylo pořadateli rozhodnuto, že hlavní závod se poběží bez lyží.

Vznikla tedy štafeta v úplně jiném složení než jsme zvyklí z let předchozích.


Tak jsem v neděli neodolal a vyrazil. Trochu ze zvyku a taky proto, že co jiného dělat v tomhle počasí.

Zabalit tak trochu jako na skialp. Obul jsem na start pohodlné kecky a jdeme.

Na Bedřichově poměrně dost lidí. Ale nikdo od nás. No tak sám. Vyrážím lehkým klusem s lyžemi na zádech. To trvá až za Kristianov. Tam přezout boty a hurá na lyže.

Na Rozmezí docela dobrý. Až na ten klistr, nějak se nemá rád s prašanem. Tady ale začíná být vyfoukáno a ze sněhu před týdnem je ve stopě pouze led a občas trochu nového.


Tuto sobotu se uskutečnil  59 roční závodu štafet horolezeckých oddílů Zlatý cepín. Přes menší potíže se nám podařilo postavit dvě štafety. První štafeta ve složení Jarda Klápště, Jarda Kvapil a já. Druhá štafeta  Vondráš Jan (host), Marcel Volf a Honza Kusko.

Počasí závodu příliš nepřálo a hlavně máza byla obtížná. Někdo namazal a někdo použil mikrokontakt. A tak do kopce to občas smeklo,občas namrzlo a z kopce jak komu.Všichni dali do závodu co v nich bylo.


Tuto neděli se konal již 46 ročník jizerské 50. Ačkoli by to asi nikdo ještě na začátku týdne nečekal, konal se za ideálních podmínek. Teplota -5 až -13 stupňů a super sníh. Máza jednoduchá, slunce a modro. Co víc si přát. Bohužel nemoc se neptá jestli je pěkně  nebo ošklivo a neohlíží se ani na termínovou listinu. Mam pocit, že letos se s nachlazením, angínou, kašlem potýkal asi každý.


O víkendu se konal v Polských Jakušicích populární Bieg Piastow. V sobotu se jela padesátka klasicky a v neděli pak stejně dlouhá trasa volnou technikou. Na start sobotního závodu se postavil Honza Kusko, aby si časem 3 hod. 34 minut dojel pro vítězství ve své kategorii. V neděli si pak Jarda Klápště jako přes kopírák časem 2 hodiny  47 minut dobruslil taktéž pro vítězství ve své kategorii. Oběma borcům gratuluji a přeji mnoho dalších úspěchů.

Nám ostatním budíš jejich výkony příkladem toho , že není nikdy pozdě.  Tafi 


V sobotu 19. února se konal další závod seriálu SkiTour Kašperská 30.Tento závod si odskočil zajet Jarda Klápště. A jak už bývá u něho zvykem, učinil tak ve velkém stylu.V silné konkurenci obsadil celkově 15 místo a ve své kategorii se postavil na bednu na místo druhé. Prostě kluk ze severu ukázal těm na jihu jak se běhá na těch hubených prknech u něj v Pipicích. K tomuto výsledku mu gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů.

Tafi


V sobotu 4.2. 2012 se uskutečnil další již 58. ročník štafetového závodu na lyžích Zlatý cepín. I přes mráz, patnáct pod nulou, se sešlo v hlavní kategorii 36 štafet. Po příjezdu naši štafety na Bedřichov ve složení Jarda Klápště, Jarin  a já jsme potkali Marcela s Honzou Kuskem, kteří sháněli třetího do štafety. Po marných telefonátech lyžařsky založeným členům oddílu jsem nejprve přesvědčil Marcela, aby jel dva úseky.


V neděli se konal závod na lyžích klasickou technikou v italském Val Di Fiemme, slavná Marcialonga. Na trasu sedmdesáti kilometrů  se vydal i Jarda Klápště a jako obvykle si vedl skvěle.

Trať zdolal za 4 hodiny  25 minut. V celkovém pořadí to bylo skvělé  928 místo  z 5500 účastníků. A v samotné kategorii kde bylo  celkově 642 borců to bylo 30 místo.

Jardo moc gratulujeme k výsledku který si zaslouží hlubokou poklonu.  

Tafi


Potichu a bez zbytečného rámusu nás, jako každý rok, reprezentuje Jarda Klápště v běhu na lyžích. Na Jizerské 50 obsadil v těžkých podmínkách skvělé 663 místo časem 3hod 49 minut. A to v podmínkách jaké byly nebylo vůbec snadné.


V sobotu 5.2. 2011se konal již 57.ročník lyžařského závodu štafet Zlatý cepín. Také letos se nám podařilo i přes nemocnost některých členů, postavit jednu štafetu. Počasí k nám bylo vcelku přívětivé a nakonec i máza , která se zprvu jevila jako problémová, dopadla dobře.

Teplota tři stupně nad nulou a svěží vítr velely k mazání neoblíbených klistrů.


Jilemnická 50 2010

O víkendu se uskutečnil další závod seriálu SkiTour, který se konal v Jilemnici. Na Jizerce jsem byl popíchnut Jardou Klápštěm, jestli bych nejel. Je to nedaleko, tak proč to nezkusit. Abych v tom nebyl sám, tak jsem ještě přemluvil Honzu Kuska a ve čtvrtek nasadil brouka do hlavy Mírovi Novotnému.

Člověk míní, život mění. A tak po pátečním projetí v perfektních stopách na Bedřichově se mnou v noci cloumá střevní viróza a teplota. Tento stav přetrvává i v sobotu.


Tak jako každý rok se pár věrných postavilo na startovní čáru, aby zdolali padesát kilometrů na úzkých prknech od Hraběte Harracha. Nejednalo se o nic jiného než odběhnout další Jizerskou padesátku. Jelikož čas všem účastníkům z našeho oddílu nadělil notně křížků, je pryč doba, kdy se někteří snažili změnit dějiny a zamíchat pořadí. Karty jsou zřejmě jednou provždy rozdány a tak ani letos nenastala žádná změna.


Zlatý cepín 2009

Zase stará klasika. Klápště, Soukup, Tauchman. K tomu ještě Míra Novotný staví druhou štafetu za nás z různých příchozích a Honza Kusko nakonec jede za Lokotku (ukecali ho na startu).

Je pěkně a máza je klasicky blbá. Dávám tam všechny klistry co mám a se slovy "ono si to vybere" to neřeším.


Marcialonga 2009

Vše klaplo a my po noční jízdě vystupujeme z auta nad Moenou v Italských Dolomitech,  těsně vedle špičkově proříznutých stop. To vše, co tu kolem vidíme, je nasáklé atmosférou jednoho z nejhezčích lyžařských maratónů  na světě, proslulou Marcialongou.

Setkáváme se s partou Turnováků a natěšeně vstupujeme do stopy k prvním dlouhým norským odrazům, ke kterým budeme po další tři dni upírat veškeré naše myšlení.


2. leden: Dávám prášek do myčky, jeden neopatrný pohyb zkornatělým a po vánocích vykrmeným tělem a záda jsou v háji. Houser jak vyšitý a já s myšlenkou, že Jizerská 50 je za jedenáct dní, odcházím k lékaři. Lékařská věda pokročila a tak to snad nějak dopadne ...

Nedělní ráno je klasické jak už mnoho let nazpět v termínu, kdy se jede našemu srdci nejbližší lauf Jizerská pajda. Týden ládování Brufenem a několikero masáží od lazebnic udělalo své a v předvečer závodu se rozhoduji, že pojedu.

 
Copyright © 2007 - 2019 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign