Ve dnech 1-3.4 jsem se tradičně zúčastnil s Jirkou Janovským z Mladé Boleslavi  etapového závodu v Západních Tatrách. Letošní zima skialpinismu příliš  nepřála. Nejlepší podmínky byly zřejmě u nás v Krkonoších a proto sem bylo přesunuto finále Českého poháru. Pavel Jirsa připravil v rámci možností velice kvalitní trať na Medvědině.Trasa měřila 20 kilometrů s celkovým převýšením 1840 metrů.


V pátek 25.3. 2011 odpoledne vyráží sedm statečných členů našeho i spřátelených horooddílů plus jedna náplava z vodáckého oddílu Delfín na dlouho avizovaný lavinový kurz do Krkonoš, na Luční boudu. Vyjíždíme z Jablonce po 16 hodině jak jinak než oddílovým Jumperem do Špindlerova Mlýna. Parkujeme jako minule pod sjezdovkou Stohu a hned upalujeme Dlouhým dolem na Výrovku.


Až se jaro zeptá, tak to se bude starej Cíca spokojeně smát. S Blani se nám jej podařilo vytáhnout na stěnu. A líbilo se mu náramně. A také mu to náramně šlo. Věřím, že to nebyla jeho poslední návštěva v této báječné lezecké aréně. Budiž příkladem pro všechny kteří ještě arénu neokusili a na jaře budou mít protažené obličeje.


Zpočátku to vypadalo, že na skialpy v sobotu 5.3.2011 vyrazíme pouze ve třech. Postupně se přihlašují další účastníci zájezdu a nakonec se nás našlo osm. Marcel vyklidil a naleštil Jumpera a něco málo po sedmé jsme všichni na palubě, směr Špindl. Parkujeme pod sjezdovkou na Stohu. Jdeme pětset metrů po silnici a za posledními penziony nasazujeme ski.


To je hrůza, jak ten čas běží. Víkend před námi, počasí nic moc, a tak u Zeda padl nápad, co v sobotu? Že by skialpy nebo bazén? No, počkáme do rána, řekli kluci. V půl osmé Fanda otráveně volá, že jsou mračna a nevěští nic dobrého (ve Mšeně).

To úča už slyšela jinou předpověď, mraky v Pasekách se už dávno rozplynuly, a tak Jarda prohlásil, nevadí, pojedem sami. Dojídáme snídani, balím čaj do termosky, pár věcí, sluníčko už se hlásí, uvidíme.


Skialp s benjamínky

Po mrazivém prosincovém výletě přišel stejně mrazivý leden a skialpů chtiví lyžaři se opět na čtvrteční schůzi domluvili. Tentokrát se tým Fanda, Jarda, Marcel a Lenka (Jani pořád chybí????!!!) rozšířil o úplné nováčky, la Perlu a malého Raďase.

Je to sice Tomáš, ale pro všechny Jizeráky v Krkonoších „malej Raďas“. Výzbroj připravena, slunce sálá a tým 22.1. brzy ráno v Marcelově buse vyrazil do Rokytnice.


V sobotu 5.2. 2011se konal již 57.ročník lyžařského závodu štafet Zlatý cepín. Také letos se nám podařilo i přes nemocnost některých členů, postavit jednu štafetu. Počasí k nám bylo vcelku přívětivé a nakonec i máza , která se zprvu jevila jako problémová, dopadla dobře.

Teplota tři stupně nad nulou a svěží vítr velely k mazání neoblíbených klistrů.


Jablonec - Ještěd

Tak tuhle otázku si sám kladu, a tak jsem se rozhodl, podívat se měsíc nazpět, na to, jak to bylo a jak to dopadlo. Jen málokomu se vyhnula tradiční podzimní chřipka a ani já jsem nebyl výjimkou. Není se taky co divit. Jeden víkend běháš po Krkonoších v tričku a druhý odhazuješ metr sněhu. Naštěstí se většina z nás ke konci roku dala do kupy, a tak po Vánočním obžerství jsme mohli vyrazit 30.12. na skialpový výlet Jablonec - Ještěd.


Tchaj-wan

Jak už jste asi zaslechli, vypravil jsem se v říjnu navštívit známé na Tchaj-wanu a při té příležitosti si ho trošku prohlédnout. Jel jsem tam jen na 18 dní a naplánován byl desetidenní přechod hor.

Leč jak známo, lidé míní a příroda mění. Už  po příletu nám hlásili, že máme trochu smůlu, že přišel tajfun, ale že to bude za dva dny dobrý. Nebylo.


Spitzberg

V sobotu, po telefonátu s Radkem Sýkorou, padlo rozhodnutí. Neděli nestrávíme pachtěním na baráku a zahradě, ale ještě se na poslední chvíli pokusíme něco vylézt.

Pojedeme za Žitavu na kopec Spitzberg, kde si prý zaleze každý. Ráno v jedenáct, těsně po té co na garáži roztála jinovatka, vyrážíme s Blani vstříc nepoznané oblasti.


Expedice Říp

Dne 12.10.2010, zdolala malá skupina lezců našeho oddílu, jednu z nejvýznamnějších hor ČR, majestátní Říp. Cílem expedice bylo utužit si zdraví pobytem na čerstvém vzduchu, užít si trochu legrace a zjistit co je strdí.

Původně měl být výstup uskutečněn tzv. alpským stylem, tedy bez budování postupových výškových táborů. Bohužel, pro potíže s dechem a z důvodu dehydratace organismu u naprosté většiny členů výpravy, byl nakonec vybudován jeden výškový tábor těsně pod vrcholem, ve zdejším bufetu.


Dolomity Dibona

Asi 12 km od Cortiny, v krásné krajině oblasti Cinque Torri, se nachází nevelká chata nazvaná podle jednoho z nejlepších horských vůdců Dolomit, Angela Dibony, žijícího v letech 1879 - 1956. Tato chata byla konečným cílem letošního ferratistického zájezdu CK Ježek Tour do italských Dolomit.

Podle dlouholeté tradice se této významné akce mohou zúčastnit pouze pečlivě vybraní muži, Markéta La Perla a žádné ženy.


Pálava 2010

Ahoj bando. Posílám pár obrázků z letošní Pálavy, aby jste viděli , že Pálava není jen o konzumaci burčáku, vína a slivovice ale je to taky poctivá práce a trochu lezení. Byla sice pořádná kosa, ale i tak jsme si to užili. Těším se, že se zase za rok sejdeme a snad i ve větším počtu.  (Ferry)


Chamonix 2010

Všechno začalo jako vždycky nevinným telefonátem tentokrát od Petra Šrůta z HO Ještěd. Prý jestli bych s ním a s Irčou nejel na lehký  přechod nějakého hřebene do Švýcarska. Irča kvůli nedoléčenému zranění vzdala a tak jsme nakonec s Petrasem vyrazili sami do Šamonic, jak familierně nazývá francouzké středisko Chamomix.


Krakatit 2010

Předpověď počasí na sobotu byla ještě na začátku minulého týdně vcelku příznivá a tak jsem se přihlásil na maratón Krakatit v Dobříši. V Rakousku mě na něj zlákali dva místní. Vidinu krásných singltrekových stezek v lesích Brd mi začalo v týdnu rozmazávat neustálé upravování předpovědi na meteorologických serverech.


Ostrov 2010

Ostrov plný slunce, vody, masa, piva, koupání, lezení. Tak to letos vážně vypadalo. Ale pěkně po pořádku. To, že počasí bude pěkně nesportovní, jsme všichni věděli týden dopředu. Slunce pálilo do hlavy, nezbývalo tedy než najít místo v chládku.


Salzkammergut 2010

Zase po roce jsme se s Blani vydali do překrásné krajiny pod Dachsteinem. Důvod byl jasný. Odčinit loňský neúspěch na bikemaratonu Salzkammergut Trophy a pokusit se zdolat nějakou ferátku. Počasí v termínu konání bylo co se teplot týče jak všichni víme, šílené. Při tréninku ve čtvrtek mi hodinky zaznamenaly maximální teplotu 42 stupně.


MeridaBike 2010

Jelikož lezecká sekce našeho oddílu zřejmě dospává zimu, kterou strávila aktivně na překližce, rozhodl jsem se napsat alespoň několik vět o aktivitách na poli MTB. Po týdnech nepříznivého počasí přišla odměna v podobě přepychového počasí.

A tak mé obavy, že závod Merida Bike Vysočina na 80 km bude opět peklem, se v týdnu začaly rozplývat. Ještě v týdnu jsem lákal Jardu Klápštěho, což se později ukázalo jako dobrá věc, pro zviditelnění našeho oddílu.

 
Copyright © 2007 - 2024 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign