Když volá Petras, znamená to, že mu chybí parťák na nějaký výlet. Tentokrát mu chyběl někdo na skialpy a ledy do Rakouska. A tak se ve čtvrtek ráno probouzím v ojíněném autě do mínus osmi  na parkáči v Enzingerboden.

Dole nebylo moc sněhu, takže jsme cestu na skialpech pod  ledy zavrhli  a vydali se vzhůru sjezdovkou pěšo.

O necelých třista výškových metrů jsou ovšem báječné zimní podmínky a první krok mimo cestu a plné boty mě připomněly zapomenuté návleky v bedně s matrošem. Minulý týden nakydalo půl metru prašanu a my jsme se jím teď způsobem “sněžné prase“, někdy  po kolena, ale častěji po pás, popřípadě po čtyřech prohrabávali dvě hodiny pod stěnu a proklínali nápad jít bez lyží. Jako lehká rozcvička před lezením mi to určitě nepřišlo.


Proto, že jaro asi vůbec nebude a zima přejde plynule rovnou do léta, nebo možná až do podzimu, vyrazili jsme v sobotu před Velikonoci do Oldřichova na ledy. V čase, kdy jsme jindy už popolézali na Suškách nebo proháněli horská kola po Jizerkách, teď  zachumlaní do vrstev termo a gore, noříme tupé zbraně do zkřehlého ledu.  Posílám pár obrázků a věřím, že to jaro ještě přijde. Zatím si jdu na příští týden připravit lyže.  AHOJ Ferry 


Jelikož  to povětrnostní podmínky dovolily (sněhu  jen po pás, vody poněkud víc ), vyrazil jsem s delfíňákama na vodu. Už v Tanvaldu u Lidlu jsme budili pozornost, když jsme se převlíkali do hydra. Ale v Josefáči na parkovišti pod vlekem lidi nechápavě kroutili hlavama, když jsme  z aut nevysypali lyžařské nádobíčko, ale lodě a po pás ve sněhu jsme se vydali ke Kamenici.Nohy jsem v neoprénových botičkách přestal cítit ještě než jsme dobrodili k vodě a ruce hned vzápětí.


Ledy 2010

Po hodně nerozhodném a nejistém začátku (kvůli volbě lokality, počtu účastníků a velké oblevě) jsme v pátek 19.2. v šest večer vyrazili za hustého sněžení, střídajícího se s deštěm do nejprofláknutější ledolezecké oblasti Rakouska – Maltatalu.

Ještě v noci, za neustávajícího slejváku a pěti nad nulou, mi bylo jasné, že mě kluci Roman Kašpárek, Ondra Horáček a Marek Nevečeřel zítra vykostí.


Oldřichovské ledo-pády

V neděli ráno, když všichni "masáci" (rozuměj příznivci nejmasovější akce v Jizerkách) míří do přecpaného a ve švech praskajícího Bedřichova, frčíme s Fandou v jeho pohodlném Peugeotu na druhou stranu Jizerských hor do Oldřichova v Hájích, kde díky mrazivému počasí natekly docela slušný ledy.

Po cestě nabíráme ještě Marcela a za necelou čtvrthodinku  už parkujeme v sedle u Kozy a scházíme po silnici k lomu. Ledy jsou slušný, lezou zde zatím jen dvě dvojky a tak na nic nečekáme a vytahujeme nádobíčko.


V sobotu 12.1.08 jsme s Majklem a Marcelem byli otestovat ledy v oldřichovském lomu. I přes to, že v té době bylo už poměrně teplé počasí a po skalách tekly potůčky vody, byl led velmi kvalitní a lezení super.

 
Copyright © 2007 - 2019 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign