Přes všechnu snahu změnit zaběhlý rituál jsme se nakonec opět všichni sešli v Ostrově. Počasí bylo všelijaké a sobotní vydatné přeháňky nás vyhnaly do hospody.

Hlavní zásluhu na tom, že jsme se večer sešli u táboráku měl Cíca, který i přes nepřízeň počasí zajistil dříví na oheň. V neděli ráno se poněkud vyčasilo a tak vyrážíme na kolech směrem na Bielatal a Königstein. Po pár stech metrech Fanda šteluje sedačku pro Šimika a tak nás dojíždějí Marcel s Jitkou a Adélkou.

Další pauzu si vyžádalo píchlé kolo Karla Tomeše. Za pár minut je vše opraveno a tak nám nic nebrání pokračovat v cestě. Před Königsteinem za jízdy usíná malý Šíma a jeho hlava bezvládně visí na těle zmoženém monotónní jízdou. Konečně přijíždíme do městečka a dáváme jedno točený a děti zmrzlinu. Vychutnáváme si příjemné posezení ve stínu pod velkými slunečníky, které nás chrání před nemilosrdnými slunečními paprsky. Asi po hodině nasedáme opět na své bajky a pokračujeme v cestě. V prudkém stoupání za mostem se do vedení dostává Tafi. V domnění, že jedu za ním, dupu celý kopec na jeden zátah a objíždím masív Pfaffensteinů zleva. Na vršku nikdo a tak se pomalu vracím zpátky. Přijíždí Tafi a sděluje mi, že ostatní ve vesnici odbočili a objíždějí skalní masív zprava. Vracíme se i s Bróďou zpátky a šlapeme po strmé panelové cestě nahoru pod skály. Tam se zbytkem party pokračujeme v mírném stoupání dále po lesní cestě. V místě s vystouplými kořeny Lenka padá a naráží si ruku v zápěstí. Provizorně ruku stahuji náhradním tílkem a pokračujeme opatrně dále. Čeká nás ještě nepříjemný sjezd lesní cestou k silnici, pak odbočka polní cestou do vesnice a stoupání zpátky k hranici. Hlady už všichni šilháme, zvláště tahouni Ferry se Šimikem v sedačce a pytlem nasbíraných hub a Marcel s Adidi na štangli. Na Hraniční boudě konečně dáváme pivo a pořádné porce masa, abychom doplnili živiny a chybějící tekutiny. Pak už relativně v klidu sjíždíme zpátky do Ostrova. V kempu se dovídáme, že malá Klárka má asi vyhozené rameno a Jaryn se nabízí, že ji odveze do nemocnice. Lenka se k nim přidává a tak po pár hodinách přijíždějí Klárka s napravenou rukou a Lenka s rukou v sádře. Doktoři v Ústí konstatovali nalomenou kůstku v zápěstí. Zbytek večera sedíme a povídáme u ohně, opékáme buřty a pějeme táborovou klasiku. V pondělí ráno vypadá počasí nadějně a tak konečně vyrážíme do skal trochu popolejzat, aby se nám nezkrátily žíly a neochably naše nabušený svaly. Lezení je príma, skála až na severní stěny příjemně suchá a tak si to naplno užíváme. Ze skal nás vyhání až kolem třetí hodiny opět vytrvalý déšť a tak stačíme cestou do kempu pěkně promoknout. Nám to však nevadí, slušně jsme si zalezli a tak balíme věci a loučíme se se zbytkem vytrvalců, kteří zde plánují vydržet až do středy. Dáváme véču na oblíbené Hraniční boudě a pak už frčíme zpátky k domovu.

Ti co zůstali si udělali další den hezký výlet do Rájce, kde navštívili pravděpodobně nepřitažlivější skálu oblasti Sokolí věž.

Prodloužený víkend v Ostrově se i přes nepřízeň počasí vydařil a ti co se zúčastnili mají zas na co vzpomínat. Ti co nedorazili opět o hodně přišli. Kéž by takových oddílových setkání v příjemné partě pod skalami bylo víc. (Jarda)