Ahoj kamarádi, rád bych se s vámi podělil o zážitky při výstupu na Grossglockner (3798 m.n.m).

Po loňském výstupu na Dachstein padl tentokrát výběr na nejvyšší rakouskou horu. S partou kamarádů (Radek Marek, Honza Ďoubalík, Jirka Šmíd a Luboš) jsme v pátek večer vyrazili směr Rozvadov, Mnichov, Kufstein až do cílového místa Kals am Grossglockner.


Osamělá skála stojící na okraji lesa asi 1 km severně od Křižan. Lezecké aktivity zde započaly až po roce 1990. V jižní, až 20 m vysoké stěně, vedou výstupy udělané po vzoru sportovních cest na nepískovci. osazené borháky.


Posílám pár obrázků z lezení v oblasti Oderwitzer Spitzberg, kterou jsme společně se Šárkou, Majklem, Jerrym a Big manem Míšou Kynclem navštívili v neděli 25.5.08. Jedná se o malou oblast asi 15 km od Žitavy směrem na Oppach.


Horolezectví a láska k horám nás některé přivedly k droze, zvané horské kolo neboli MTB. Na začátku devadesátých let jsme pořídili první ocelové oře jiného vzezření, než byla naše oblíbená Favoritka a začali jsme překonávat první velká převýšení, vrcholy a nástrahy terénu.


Když jsem dostal nabídku od kamarádů, se kterými jsem kdysi pořádal v Bižuterii vodácké tábory pro děti, vyrazit o druhém "dlouhém" víkendu na Otavu, nezaváhal jsem ani chviličku.


Marcel, Míša a já jsme se v neděli 6.4. vydali objevovat nové lezecké oblasti. Našim cílem byly vápencové stěny v západní Itálii v okolí pobřežního městečka Finale Ligure.


Tak jsem to nevydržel. Jako bych si už konec zimy bez návštěvy Tater ani nedovedl představit. Po rozhodnutí pro špatné podmínky letošní oddílové Tatry zrušit, ve mě začala hlodat myšlenka, zúčastnit se rozloučení se skialpovou závodní sezónou.


Předpověď na víkend nic moc a tak opět jako před týdnem vyrážíme na běžky do Jakušic. Přejíždíme hranici v Harrachově a zíráme na travnaté meze kolem silnice.


Minulý týden navštívili Honza Kusko a Míra Novotný s Lihounem a ještě dalšími kamarády lezeckou oblast Lumignano v Itálii. Snad se s námi ještě podělí o zážitky, takže zatím alespoň pár fotek v galerii.


Zas jedna hodina, kterou neprožijeme. Ve dvě jsou tři a tak vlastně vstávám o hodinu dřív. Jsem domluven s Šipusem  z AC centra na skialpový výlet do Krkonoš. Žádný závodění, žádný extrém.


Sobotní ráno nás přivítalo nádherným slunečním počasím a tak nebylo pochyb, že plánovaná lyžovačka v Polských Jakušicích nebude mít chybu.


V neděli  se jel další ročník  známého dálkového běhu na lyžích Vasák ve Švédsku. Ne všichni podlehli zimě připomínající  jaro a nepostavili běžky do kouta. Jeden z nich je i náš kamarád  a člen oddílu Honza Kusko.


Ve středu 13. jsem obdržel zprávu, že další závod ČP Skialpinismu se koná. Tak neodoláme a v pátek ráno jedem. Blani jako šéf manager a já. Lákají mně nejen závody, ale i nové kraje.


V sobotu 12.1.08 jsme s Majklem a Marcelem byli otestovat ledy v oldřichovském lomu. I přes to, že v té době bylo už poměrně teplé počasí a po skalách tekly potůčky vody, byl led velmi kvalitní a lezení super.


Tak jsme zase neodolali. Přes všechny výhrady a nadávání na organizaci, věčné omílání, že už to není co to bylo ( a nebude), přeci jenom máme lauf Jizerskou 50 za barákem.

A tak ke konci roku zase lovím ve startovce kdo tam je a kdo není. Na začátku ledna už je jasné, že zastoupeni budeme i v první lajně.


Již tradičně se první sobotu v roce uskutečnil skialpinistický závod Noc tuleních pásů v Jánských lázních. Protože jsem svátky lehce proflákal, nedalo mi a v sobotu jsem odjel do Jánek.


Předvánoční výstup na Smrk, nejvyšší horu Jizerek, s noclehem na vrcholu ve vypůjčené lesácké chatě, zorganizoval v sobotu 15.12.07 dlouhodobě hostující člen našeho oddílu Marcel Volf.


Je 17.10. a  vzhledem k oblečení, které mám na sobě, mám pocit, že je trochu pozdě na zájezd. Ale internet hlásá, že teplota na Sardinii je v říjnu 22°C. Tak jaký pak strachy.

 
Copyright © 2007 - 2026 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign