Salzkammergut 2010

Zase po roce jsme se s Blani vydali do překrásné krajiny pod Dachsteinem. Důvod byl jasný. Odčinit loňský neúspěch na bikemaratonu Salzkammergut Trophy a pokusit se zdolat nějakou ferátku. Počasí v termínu konání bylo co se teplot týče jak všichni víme, šílené. Při tréninku ve čtvrtek mi hodinky zaznamenaly maximální teplotu 42 stupně.


MeridaBike 2010

Jelikož lezecká sekce našeho oddílu zřejmě dospává zimu, kterou strávila aktivně na překližce, rozhodl jsem se napsat alespoň několik vět o aktivitách na poli MTB. Po týdnech nepříznivého počasí přišla odměna v podobě přepychového počasí.

A tak mé obavy, že závod Merida Bike Vysočina na 80 km bude opět peklem, se v týdnu začaly rozplývat. Ještě v týdnu jsem lákal Jardu Klápštěho, což se později ukázalo jako dobrá věc, pro zviditelnění našeho oddílu.


Jaro 2010

My, co jsme v zimě ve vánicích brázdili svahy Krkonoš, uložili jsme pečlivě omyté a navoskované lyže do sklepů a garáží. Ti, co celou zimu viseli přilepeni maglajzem na překližce, opustili zatuchlé tělocvičny a společně (konečně) jsme vyrazili za pořádným lezením.

Opět je pohromadě stará parta, která o weekendech vyráží na okolní pískoviště a pod odborným vedením hlavně Bródi, zdolává klasické i moderní cesty zdejších věží. Pro inspiraci všem, kteří ještě nenašli cestu do skal, posílám pár fotek ze Sušek a ze Skaláku.  Hore zdar. Ferry


Přechod Krkonoš 2010

I přes to, že naši politici tvrdili opak, našla si celosvětová ekonomická krize cestu i do našeho oddílu. Jinak si totiž nelze vysvětlit enormní nezájem o pravidelný, oddílový zájezd do Tater.

Zájezd se zrušil a výhled na oddychově sportovní týden v nejmenších velehorách se rozplynul jako sníh v Praze. Společně s Marcelem jsem hledal nějaké náhradní řešení a nakonec jsme se rozhodli pro přechod Krkonoš na skialpech. Naplánovat trasu a předběžně zajistit noclehy, nebyl žádný problém. Problém byl, ukecat další lidi, aby do toho šli s námi.


Ledy 2010

Po hodně nerozhodném a nejistém začátku (kvůli volbě lokality, počtu účastníků a velké oblevě) jsme v pátek 19.2. v šest večer vyrazili za hustého sněžení, střídajícího se s deštěm do nejprofláknutější ledolezecké oblasti Rakouska – Maltatalu.

Ještě v noci, za neustávajícího slejváku a pěti nad nulou, mi bylo jasné, že mě kluci Roman Kašpárek, Ondra Horáček a Marek Nevečeřel zítra vykostí.


Skialpove odpoledne

Únava a dva skialpoví začátečníci mě v sobotu večer přivedli na nápad vyrazit do Lužických hor, kde pro tento druh sportu bývají příznivé sněhové podmínky tak jednou za dvacet let. Vždyť do Krkonoš chodíme pořád.

Vybavení Zuzky a Radima zvládl  v neděli ráno Šípus a navíc přidal varování z mojí maličkosti, které oni vzali na lehkou váhu a tak byli lehce vyděšeni, když jsem v Petrovicích od zastávky vyrazil směrem na Jablonné a navíc po louce.


Noc tuleních pásů 2010

Po přesunutí termínu Dřevěného Krakonoše pro nedostatek sněhu se o tomto víkendu rozeběhl seriál Český pohár ve skialpinismu 2010. Místo konání Jánské lázně, čas startu 17.00. Z čehož je jasné, že se běží za tmy s čelovkami. Sněhu je opravdu dostatek.

Všude dobře přes půl metru prašanu a aby závod nebyl tak jednoduchý, začíná před startem hustě sněžit a foukat. Blanička ve funkci fotografa a povzbuzovače letos vyráží na trať s předstihem, ale díky zapomenuté hůlce u mně ve futrále na lyže se několikrát proběhne po Jánkách sem tam.


Tak jsme se konečně dočkali

Vyjíždíme lanovkou na Lysou horu, abychom se vzápětí svezli po sjezdovce k odbočce na Zadní Plech. Nasazujeme pásy a ve známé sestavě Jana, Lenka, Ferry a já po krátkém stoupání sjíždíme na Krakonošovu snídani.

Nad námi modrá obloha a kolem nás krajina jak z pohádky. Počasí jako by nám chtělo vynahradit těch několik předchozích víkendů, kdy nám vítr zalézal až pod kůži a sotva jsme dohlédli od tyče k tyči.


Jilemnická 50 2010

O víkendu se uskutečnil další závod seriálu SkiTour, který se konal v Jilemnici. Na Jizerce jsem byl popíchnut Jardou Klápštěm, jestli bych nejel. Je to nedaleko, tak proč to nezkusit. Abych v tom nebyl sám, tak jsem ještě přemluvil Honzu Kuska a ve čtvrtek nasadil brouka do hlavy Mírovi Novotnému.

Člověk míní, život mění. A tak po pátečním projetí v perfektních stopách na Bedřichově se mnou v noci cloumá střevní viróza a teplota. Tento stav přetrvává i v sobotu.


Tak jako každý rok se pár věrných postavilo na startovní čáru, aby zdolali padesát kilometrů na úzkých prknech od Hraběte Harracha. Nejednalo se o nic jiného než odběhnout další Jizerskou padesátku. Jelikož čas všem účastníkům z našeho oddílu nadělil notně křížků, je pryč doba, kdy se někteří snažili změnit dějiny a zamíchat pořadí. Karty jsou zřejmě jednou provždy rozdány a tak ani letos nenastala žádná změna.


Skialpový rozjezd

Tak tu máme nový rok, víkendy plynou v započatém rytmu, někteří závodí, jiní baští  zbytky cukroví a Fanda se rozhodl, že svolá starou dobrou partu, co vyráží za každého počasí do krkonošských vrcholků.

Ve středu večer mi volá Janička, co plánujeme na víkend, den po té Fanda už jistí počet lidiček do Peugeotu. A tak slovo dalo slovo a v neděli ráno v 8.00 odjíždíme směr Rokytnice.


Ježek Tour na Marmoladě

Je pochmurné ráno, pátek 4.9.2009. Z Jablonce, stejně jako každý rok touto dobou, vyráží za dobrodružstvím parta oddílových drátoplazů. Léty prověřená, proti světové krizi a bankrotu odolná CK Ježek Tour pořádá další ze svých oblíbených zájezdů do Dolomit.

Našim cílem je, stejně jako loni, penzion Garni Al Viel v horském středisku Canazei, v oblasti Marmolady.


Matterhorn

Je nádherný a jedinečný ze švýcarské strany, nevýrazný a nezajímavý při pohledu z Itálie. Pro někoho hrdý a bizardní, pro druhého nezáživný a fádní. Majestátní, hrdý a nevypočitatelný.

Takový je symbol horolezectví, takový je Matterhorn. Vrchol mnoha tváří, vyzývavý a lákavý, takový je Monte Cervino. Člověk musí být tímto kopcem svým způsobem posedlý, jinak by se nikdy nemohl na tuto hromadu suti a kamení vydat.


Ploučnice - na kánoi divočinou

Ploučnice rozhodně nenadchne divokými peřejemi a jezy, ale pro milovníky liduprázdné divočiny a panenské přírody je to rozhodně to pravé ořechové.

Nelákají mě davy vodáků na Vltavě a tak přijímám pozvání od Jirky Laimera a kamarádů z Tequila Raft Clubu na dobrodružnou plavbu po řece, na kterou se chystám již léta. Lenka má ruku v sádře a tak jí na místě háčka zastupuje dcera Léňa, pro kterou bude Ploučnice prvním větším vodáckým křtem.


Kristallklettersteig - inspirace pro ferraťáky

Ahoj  kamarádi, se zpožděním, ale přece, přidáváme pár fotek a kousek povídání z naší výpravy k ledovcovému jezeru Weißsee v Rakousku.

Po celkem klidné jízdě autem  jsme dorazili do městečka Uttendorf (774m) odkud jsme dále pokračovali  údolím Stubachtall po strmé silničce, kde se vešlo sotva jedno auto. Po ujetí 18 km, během kterých jsme nastoupali do nadmořské výšky 1479m, nás cesta dovedla k dolní stanci lanovky Weissee-Bahn na rozlehlé parkoviště. Tam pro nás cesta, alespoň pro ten den, skončila.


Ostrov zase trochu jinak

Přes všechnu snahu změnit zaběhlý rituál jsme se nakonec opět všichni sešli v Ostrově. Počasí bylo všelijaké a sobotní vydatné přeháňky nás vyhnaly do hospody.

Hlavní zásluhu na tom, že jsme se večer sešli u táboráku měl Cíca, který i přes nepřízeň počasí zajistil dříví na oheň. V neděli ráno se poněkud vyčasilo a tak vyrážíme na kolech směrem na Bielatal a Königstein. Po pár stech metrech Fanda šteluje sedačku pro Šimika a tak nás dojíždějí Marcel s Jitkou a Adélkou.


Seewand - Dachstein Jezerní stěnou

Ježek se probudil a po pěti letech tlachání a mlácení prázdné slámy se nám konečně splnil sen a s naší oblíbenou CK Ježek Tour jsme vyrazili do Alp.

Cílem výpravy byla tentokrát extrémně těžká ferrata Seewand v oblasti Dachsteinu. Odjezd z Jablonce byl stanoven podle precizně vypracovaného harmonogramu na pátek 12.6.2009 ve 12 h 30 min. Přesně podle plánu jsme tedy ve 14.00 hod. vyrazili směrem na Rakousko.


Mže není Temže

Z plánované oddílové vody na druhý dlouhý víkend v květnu sešlo a tak vyrážím nakonec s "osvědčenou vodní partou" už ve čtvrtek odpoledne směr Plzeň.

Protože správný vodák ví, že řeka se dá jet jen když má vodu a do Ostrova, kterému dali ostatní přednost, se dá jezdit celé léto, padla volba na Mži. Je to nádherná, rychle tekoucí řeka, protékající kouzelným korytem s mnoha peřejemi, jezy a lemovaná romantickými chatovými koloniemi. Přes léto je pro nízký stav vody nesplavitelná.

 
Copyright © 2007 - 2025 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign