Dlouho jsme s kamarádem Jardou sbírali morální síly na podobný podnik. Nakonec jsme se rozhodli využít volný čas, který se nabízel v tomto termínu mezi prací, hlídáním vnoučat, koček, domácími pracemi a pod...  Jistě bychom vymysleli cestu Krkonošemi i na víc dní, jen bychom ji museli zase odkládat až...

1.den  Jablonec- Jakuszyce (vlak), Jakuszyce-přístřešek nad Horními Albeřicemi po polské straně Krkonoš  (trasa asi 65 km, stoupání cca 1600 m)

Odjíždíme v neděli ráno před sedmou hodinou vlakem z Jabloneckého nádraží. Ve vlaku jsme jediní cyklisti. Pan průvodčí nás chválí, že jsme si vybrali tento časný spoj. V následujících vlacích už propukne cyklomasakr. Věřím tomu, trať směrem Harrachov bývá hodně vytížená, cyklistů do Jizerek a Krkonoš míří kvanta. V Jakuszycích vystupujeme za mírného deště, který se jestě během dne několikrát vrací, ale vždy stačí schovat se na chvíli pod stromem.


Okolo Slovenska 2017 (1.7.2017 – 13.7.2017)

Cesta kolem hranic Slovenska se nám zdála jako logické pokračování objezdu České republiky, který jsme podnikli v roce 2015.

V minulém roce jsme z časových důvodů podnikli „jen“ cestu po našich severních rozhlednách. Letos (2017) se nám podařilo skloubit dva týdny volna. Budou nám muset stačit. Předem vím, že se nám celé Slovensko dokola objet nepodaří. Plánujeme tedy objezd začít od Jablunkova směrem na Východ. Konec plánuji v Břeclavi. Jarda ještě nebyl rozhodnutý, zda okruh dojede celý přes Beskydy.

Itinerář cesty máme připravený jen zhruba s tím, že cestou budeme trasu upřesňovat a upravovat podle  terénu, počasí, sil a nálady. Tento způsob se nám osvědčil již na minulých cestách. Ve chvíli, kdy nevíme přesně kudy dál se Jarda podívá do svého rozpisu a ten nás zase „nahodí“ do správného směru.


Na Praděd a zpátky 7.5.-14.5.2016

1. Den Jablonec - Černý Důl, Turnovská bouda
Ujeto: 98 km
Nastoupáno: 2218m
Rozhledny: Petřín nad Jabloncem, Křížek Dobrá Voda, Kopanina, Kozákov, Žalý

Sraz máme s Jardou na Petříně v devět. Vyrážíme směrem zpátky ke mě domů, k rozhledně na Dobré Vodě. Projíždíme přes Rychnov a pak po cyklostezce po hřebeni na Kopaninu. Po silnici na Frýdštejn a Malou Skálu. Kolem Sušek do Koberov. U Suchých Skal potkáváme obrovskou kolonu starých smrdutých motorek. Úplně se v kouři ztrácíme a dusíme. Z Koberov nahoru na Dlouhý a Smrčí a na vrchol Kozákova. Sjezd do Semil. Z kopce naložené kolo jede jako drak. Maximálka 64 km/h. Dál jedeme podél Jizery a do Hrabačova.


Po přehodnocení zdravotního stavu (moje opařená noha a Luďkova bolestivá ostruha na patě) rušíme s kamarády původní plán vyrazit na ferráty do Dolomit a 3.8. odjíždíme do železné Rudy s plánem cyklistických, pěších a inlajnových tůr po nejhezčích koutech Šumavy.

Po noci v kempu u silnice vyrážíme na kolech pod sedlo Špičáku a po žluté stoupáme k Čertovu jezeru. Dále po nově upravené červené k Černému jezeru s odbočkou na Špičák (1202 m). Po červené a modré „šumavské vrstevnici“ pod Velký Ostrý, kde necháme kola a dál stoupáme pěšky na vrchol (1293 m). Na kolech se okolo Černého jezera a přes Špičácké sedlo vracíme do Železné Rudy.

Rychle balíme a odjíždíme směr Srní a odtud na chalupu u Frühaufů, kde se ubytováváme na několik dalších dní.


V sobotu se konala v Koberovech Cyklopouť Podkozákovským krajem závod o Joudův věčně putovní pohár.

S Marcelem se stavíme na startovní čáru závodu, který má 35 kilometrů a převýšení 700 metrů. Jede se Podkozákovským krajem a samozřejmě nechybí pasáž Kozákovského hřebene. Jede se svižně a tak je za hodinu čtyřicet hotovo a můžeme se věnovat občerstvení a zhodnocení.

Jarda Klápště, jakožto domácí, nás mohutně povzbuzoval na trati a nenechal nás na holičkách ani při zhodnocování (hlavně mně, Máca řídil). Marcel si zaslouží můj obdiv vzhledem k tomu, na jakém kole jel a jak rychle. Velká gratulace a respekt. 


Před dvaceti lety jsme na fesťáku v Ádru viděli poprvé tento nápis na plakátech. Nějaký delší závod na bajkách na sto a něco kilásků. No, v té době jsme jezdili už pravidelně při festivalech ( ale i jinde) Cross counry závody, které tady pořádal Tomáš Čada. Délka se pohybovala většinou tak do čtyřiceti kilometrů. Spousta terénních vychytávek a zábavy. Ale stovka? Ale proč ne. A tak jsme se s Pavlem přihlásili. Nevěděli jsme vůbec do čeho jdem a co se z toho jednou vyklube.

V den D je deštivo, zima, bláto. Kola jako dnes koupíš v Supermarketu. Oblečení tepláky, šusťáky a co doma máš. Terén je těžký a nenechává nikoho ani na chvíli odpočinout. Ale atmosféra a pocit, že jedeme něco, co tu ještě nebylo, je úžasný.


V sobotu se konal závod horských kol  Jičínská 50. Počasí  vyšlo ideálně. I přes celotýdenní  déšť to v okolí Jičína nebylo tak tragické jak jsem čekal. Prostě bláta tak akorát, aby se za kolem neprášilo. Trať vede do okolí hradu Kumburk a vrchu Tábor. Opravdu pěkná trať. Všem tuto krajinu doporučuji k projetí. Singltrek  na Táboře je něco nádherného, co si člověk opravdu užije i mimo maratón.

K mé účasti snad jen to, že jsem si to náramně užíval. A nedělní Tour de Malá Skála byla už jenom třešnička na dortu.

Tak za tři týdny na Malevil,

Tafi


V sobotu se konal další ročník MTB maratónu ABB cup v Jablonci. Všichni jsme onemocněli nebo se roznemohli a tak barvy našeho oddílu hájil pouze Marcel. Abych jej v tom nenechal úplně opuštěného, tak jsem vzal skútr a jal se mu dělat fotografa a morálního pomocníka na trati. Maratón to není lehký a tak si Máca máknul. Ale rval se statečně. Čelo závodu mu sice malinko cuklo, ale zase ani nezmokli. Tak měli poloviční za stejný prachy  zážitek. 

Prostě Máca  to zvládl a za to si zaslouží pochvalu.

Tafi


Tak jsme se zase po roce sešli  ve Zbytcích v areálu Hospody ve Vrších, abychom se zúčastnili dalšího ročníku štafetového závodu MUCHOVMAN.

Sestava tradiční: Lezení  Olda Lihoun Brynda, kolo já a běh Jarin Kvapil.

Jelikož jsme všichni usilovně celý rok trénovali, nejedli, nepili, odříkali si. A kompletně  jsme všichni dostatečně zestárli, tak se výsledek dostavil. V kategorii 150+ jsme skončili na druhém místě.


Objet republiku kolem hranic na kole. Už dlouho mi zraje tahle myšlenka v hlavě. Není to nic originálního, ale přeci jen mě to láká.

V současné době těžko budu dávat dohromady tolik volna, abych akci stihl na jeden zátah. Tak zatím aspoň na etapy…

První etapu z Jablonce do Karlových Varů přes Krušné Hory jsem absolvoval v minulých letech již několikrát. Termín poslední části je zatím ve hvězdách. I když…


Včera jsme byli na netradiční vyjížďce na Singltreku pod Smrkem. Máca, Pavel a Já. Kdo nejel zaváhal . Bylo to super

Tafi


Anebo jízda starých pánů? Prostě, byl jen pohled do kalendáře závodů. Pak telefonát s Jardou. Domluva s Pavlikem  a už sedím u formuláře a jsme přihlášeni. Jak jednoduché. 

Né už tak jednoduchý je závod. Stávám v pět,oškrábu led z auta, nabírám Pavla a hurá na Žacléř. Tam už čeká Jarda, hřejíc se na sluníčku. Ve stínu je ale zima jak v Rusku. Rovnáme se na start a v určený čas-start. Hnedle do řádného kopce.


V sobotu se konal již desátý ročník štafetového závodu Muchovman. Po roční přestávce jsme se opět zúčastnili i my v tradiční sestavě  Lihoun lezení, Tafi kolo a Jarin běh.

Počasí příliš nepřálo a vzhledem k drobnému, ale vytrvalému dešti, nebyla žádná z disciplín nijak příjemná. Obzvláště Olda si to na skalách užíval. Ani Jarin to neměl na kluzkých kamenech jednoduché.


... tak si mnohý z nás  představí  většinou to, že někdo je sám, jede na dovču sám, sám si vaří - sám si pere. Ale když  se řekne SINGLTREK, zasvěcení vědí. A nezasvěcení? Tak  se na to podívejte: Singltrek Centrum pod Smrkem je opravdové centrum pro relax a kolo. A ne ledajaké. Jeho tvůrci si pohráli s místním terénem opravdu excelentně.


Po 13 dnech 22 hodinách a 48 minutách Jarda Klápště slezl ze svého kola v Nové Sedlici na východě Slovenska. Celkem ujel a ušel, z Hranic u Aše až do tohoto cípu Slovenska, 1840 km a to ne vždy po ideálních, pro cyklistiku stvořených, cestách. Oficiální délka trasy je sice 1670 km, ale s nějakou tou zajížďkou, z důvodu bloudění, hledání servisu, či noclehu, se to malinko protáhlo.


V průběhu MTB Trilogye jsme měli tu čest přivítat a poskytnout azyl na jednu noc Jardovi Klápštěmu, který jede předlouhý závod po celém ČeskoSlovensku 1000 miles. Oproti jeho výkonu se jeví náš závod jako výlet na Kokořín. Jarda byl v pohodě i když měl v nohách 650 km v obtížném terénu, kdy musí kolo i hodiny tlačit. Držím palce, aby ve stejné pohodě dorazil až na cílovou metu 1000 mil  do Nové Sedlice na Slovensku. V tuto chvíli se nachází již někde na Fatře. Tafi


Hned po novém roce, ovlivněn vánočním nicneděláním, jsem neměl lepší nápad něž se přihlásit na etapový závod horských kol MTB Trilogy, S plným pupkem a u teplých kamen to šlo lehce. V průběhu několika měsíců tento nápad dostal i Pavlík Soukup.

Čas běžel a najednou věrozvěsti za dveřmi. A jak už to bývá v oblasti Teplic nad Metují, krajině slavných horských Sudet, počasí ve dnech před závodem dělalo co mohlo.


Jsou tomu již asi dva týdny, co mě hezké počasí vylákalo na cyklistický výlet. Sbalil jsem mapu, müsli tyčinku, dofouknul po zimě měkká kola a vyrazil. Přes Tanvald, Kořenov a Harrachov směrem na Jakuszyce, kde mám v plánu prozkoumat tratě většinou sjížděné v zimě na lyžích. Už několikrát jsme se o tom bavili s ostatními kamarády, jak by to bylo hezké, tyto tratě projet v létě na horském kole.

 
Copyright © 2007 - 2019 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign