Ostrov plný slunce, vody, masa, piva, koupání, lezení. Tak to letos vážně vypadalo. Ale pěkně po pořádku. To, že počasí bude pěkně nesportovní, jsme všichni věděli týden dopředu. Slunce pálilo do hlavy, nezbývalo tedy než najít místo v chládku.

Tušení nás nezklamalo, v pátek 2.7. všechna "chlazená místa" totálně obsazena, takže jsme se rozmístili na louce za chatkami, hezky všichni dokola, ať na sebe vidíme, hlavně,ať jsme pohromadě.

Sobotní horké ráno vyvolalo první sportovní aktivitu stavění chlazení, spíš chladného stanu pro pivní milovníky a milovnice. Kája totiž dovalil dva sudy, slavil tady své krásně kulaté výročí. Takže naši hoši vzali svá sedátka, křesílka, pozvedli půllitry - měli jasno! A my holky sbalily deky, lehátka, kruhy a s dětmi vyrazily k rybníku :-). Tam bylo taky fajn a chladily jsme se znamenitě. Navečer  se několik odvážlivců pustilo do skal, vyhřátých celodenním sluncem, dokonce i Vrakař vyloudil milý úsměv, dobarvený zapadajícím slunkem.. Večerní grilování přišlo k chuti, náš oslavenec měl báječně naložené vepřové steaky, takže jsme si pochutnávali, až nám praskalo za ušima.

Ranní snídaně byla fakt spalující, nakonec se většina sešla pod plachtou a navrhovala, co se v tom vedru vlastně kromě pití piva  a ležení u vody dá dělat. Pinďa vyrazil k rybníku a záhy další za ním. Dobrý nápad!! Jaké bylo naše překvapení, když na hladině velký modrý kruh se zvířátky a s Pinďou uprostřed. No, a co nevidět, Krulda musel provést záchrannou akci, jinak by náš lezec skončil pod vodou! Vážně legrace bylo dost a dost. My s Léňou a Kuličkou  naopak dali výlet lesem, tak daleko, kam paprsky nedosáhly, ale na rozpálené silnici v Otomühle jsme dali zpátečku a pěkně vycouvali do chladného lesa na cestu zpět. Kam jinam než k rybníku:-). Večer opět lezení, někteří dali Sněžník na kole, ale jinak vedro vykonalo své.

V noci se přihnal první šplách a na druhý den zataženo od Z k V, tak jsme se vypravili do Tisé pěkně ve skalách. Pinďa s Jarinem měli pro zbytek oddílu překvápko, nikdy nešli s námi, pokaždé však někde v lese vybafli a byli pořád napřed. Že by trénink na bojovou noční hru??? Nicméně sešli jsme se v restauraci na menší obídek a málem jsme byli bez J.a P. Však se podívejte na vykulená očka číšnice. Vše nakonec dobře dopadlo, zpět jsme šlapali ruku v ruce až na hraniční pěšinu Ostrova, kde Jarin s P. prováděli své prostocviky a meditace...??? Uondaní výletníci, opět k večeru běželi do skal, někteří na kolo, jiní z toho usnuli, ale podstatné je, že všem se nám podařilo trochu pít, hodně lézt, málo spát a dobře se bavit. Kamarádi, tak za rok zase AHOJ!!! :-)   (Lenka)