O víkendu se uskutečnil další závod seriálu SkiTour, který se konal v Jilemnici. Na Jizerce jsem byl popíchnut Jardou Klápštěm, jestli bych nejel. Je to nedaleko, tak proč to nezkusit. Abych v tom nebyl sám, tak jsem ještě přemluvil Honzu Kuska a ve čtvrtek nasadil brouka do hlavy Mírovi Novotnému.

Člověk míní, život mění. A tak po pátečním projetí v perfektních stopách na Bedřichově se mnou v noci cloumá střevní viróza a teplota. Tento stav přetrvává i v sobotu.

Rázem je tu z natěšeného sportovce nemohoucí miminko. Odpoledne zvedám telefon a volám Mírovi, který se vrací z lezení na ledech, aby zapomněl na večerní lenošení a věnoval se přípravě lyží pro zítřejší závod, protože pojede za mě. Nereptal, neodmlouval, neprudil, převzal doklad o zaplacení startovného a odjel splnit nelehký úkol. S potěšením  musím konstatovat, že se úkolu zhostil na jedničku. Jako nakonec všichni tři zástupci našeho oddílu. V konkurenci víceméně lyžařských specialistů na dálkové běhy je umístění kterého dosáhli vynikající. Jarda si pro radost z lyžování ještě zajel sobotní pětadvacítku volně, kde si vedl jak jinak než skvěle.

Všem třem děkuji za skvělou prezentaci toho, že náš oddíl v zimním období nespí, ba právě naopak.

Tady je pořadí:

Ještě jednou gratuluji a doufám, že se trio objeví na Zlatém cepínu,  kde já opět nebudu neboť jedu lenošit na svahy s lanovkou a konzumovat Bombardino. Skol Tafi