Navigation

: Napsal: Jarda; Kategorie: Skálolezení; Vytvořeno: 25. srpen 2018; Zobrazení: 1948

Sice se zpožděním, ale přece alespoň pár řádků a fotek z letošního Ostrova.

Sešlo se nás hodně a to je dobře. Díky Fandovi jsme zabrali prostor za chatkami a beze zbytku ho zaplnili. Počasí i přes poněkud vyšší teploty bylo fajn a tak se lezlo, cyklovalo, výletovalo i klábosilo a družilo u táborového ohně.

Prostor byl na přelezení zdejších klasik i k probrání všech zážitků z dob minulých. Péťa Krulich se postaral o dobré pivo a Péťula o zajímavá fota (díky). Myslím, že spokojenost se nesla napříč všemi generacemi. Do mozaiky společných akcí HK Jizery přibyl další čtvereček. Kéž by jich bylo v budoucnu víc. A vůbec by nemusely být v tak velkém počtu jako Ostrov. Vše je o domluvě a chuti se sejít a něco uspořádat.

Co dodat na závěr. Asi zase okřídlené "Kdo nebyl, o hodně přišel". Takže zase příště a třeba i pod jinými skalami. Jarda

: Napsal: Tafi; Kategorie: Skálolezení; Vytvořeno: 23. srpen 2018; Zobrazení: 1388

Letos jsme po letech pojali dovolenou více lezecky ne kolově. Plán byl poznat pár míst v Jeseníkách a na Slovensku. První oblastí, kterou jme navštívili bylo Jesenické Vrbno pod Pradědem. Jednak z důvodu zbohatnutí při rýžování zlata v nedalekých Zlatých horách, ale hlavně obhlédnout oblast kilometr od Vrbna a kempu Skály v Ludvíkově.

Oblast je velmi dobře dostupná. Pokud dojedete autem ke kostelu v Ludvíkově tak za 10 minut už lezete. Cesty jsou poměrně dobře odjištěné, ale samozřejmě se najdou cesty kde je potřeba trochu morálu. Hlavně při nástupech. Na materiál břidlice docela dobře drží boty. Horší je to s rukama, jelikož skále je občas nepříznivě vrstvená a je potřeba si na to zvyknout. Jo a také doma trochu potrénovat sílu. Lezení je dost silové. Dali jsme pět cest a měli jsme dost. A tak druhý den kolo do zlatých hor narýžovat trochu zlatých šupinek. Ale asi je ta káď v které se to všichni učí dost vybraná. Tak stále chudí balíme a jedeme směr Slovenská Kremnica.

: Napsal: Tafi; Kategorie: Skálolezení; Vytvořeno: 9. srpen 2018; Zobrazení: 1128

Tak v neděli zase na prvním. Tentokrát Vajoletky. Mimo jiné pro ty co to nevědí, tak přímo pod věžemi je krásné koupání.

Tafi

: Napsal: Tafi; Kategorie: Skálolezení; Vytvořeno: 9. srpen 2018; Zobrazení: 1266

Minulý měsíc naladěn z Ostrova, trochu samostatného lezení. Návštěva u sousedů.

Tafi

: Napsal: Tafi; Kategorie: Skialpinismus; Vytvořeno: 5. březen 2018; Zobrazení: 1391

V sobotu se konal další závod Českého poháru ve skialpinismu v Rokytnici O dřevěného Krakonoše.

Letos nám přálo počasí a tak závod se konal v plném rozsahu. Vzhledem k mému chabému tréninkovému nasazení jsem zvolil kategorii open. Je to přece jen o dva kilometry kratší a na výškových metrech člověk ušetří 250 metrů. Ani jsem netušil, jak budu rád, že ten Vlčák nebudu muset jít dvakrát. Počasí jak z katalogu, dva brufeny do kebule a jde se nato.

Borci po startu nasadí tempo jak Bolt a tak jsem rázem na chvostu. Ale pomalu se srovnávám a strojovým tempem se pomalu sunu přes pomalejší borce. Sjezdy jsou dnes komfortní, tak ani tady neztrácím. Výstup na Vlčí hřeben je vždy lahůdka. Doubek jej zřejmě vždy našlapává cestou domů a tak asi trochu spěchá a jde trochu kolmo. A tak cikcaky jsou trochu ve strmém terénu. Vzhledem k přemrzlému sněhu stopa místy moc nedrží a je to chůze jak v hromadě písku.

: Napsal: Tafi; Kategorie: Lyžování; Vytvořeno: 21. únor 2018; Zobrazení: 1271

Jako každý rok se pár našich členů zúčastnilo takřka povinných dvou lyžařských závodů. Zlatého cepínu – závodu štafet a tradiční Jizerské 50.

Na Cepínu nás reprezentoval v závodě veteránů Honza Kusko, který se musel ve své kategorii sklonit pouze před o několik let mladším Jardou Honců a obsadil krásné druhé místo. Patří se Honzovi poblahopřát k obrovskému výkonu, který na trati předvedl a poděkovat za již mnohaletou účast našeho oddílu na stupních vítězů.

V hlavním závodě jsme postavili štafetu ve složení Marcel, Jarda Klápště a Tafi. Ambice na umístění nebyly žádné. A tak 22 místo z 28 štafet bylo spíše překvapení. Velké díky patří hlavně Jardovi, který zaběhl skvělý čas na svém úseku a vlastně se o toto umístění postaral měrou největší . Hlavně se nám díky němu podařilo převálcovat obě štafety našeho největšího konkurenta HO Jiskra.

: Napsal: Lenka; Kategorie: Skálolezení; Vytvořeno: 11. říjen 2017; Zobrazení: 1291

Ve dnech 27.9. - 1.10. jsme podnikli plánovaný prodloužený a vlastně i sváteční víkend v Arcu.

Sledovali jsme počasí a protože všem se zdálo, že ten podzim přišel nějak brzy a ne moc mile, nakonec se výlet na Marmoladu nekonal a dvě plně naložená auta putovala ve středu před svátkem sv. Václava do slunné Itálie.

Radek s Kačkou přizvali kamaráda Luboše a nás, mne a Jardu, protože naše autíčko mělo nečekanou poruchu. Ve znamení dobré nálady jsme uháněli pryč ze severu. Druhé auto v čele s Marcelem tvořilo posádku silně vybavenou pivním mokem, takže členové Dita, Jana, Marian, Láďa a Ondra se po celou dobu dobře dobíjeli a nálada byla skvělá. Do kempu ZOO Arco jsme dorazili pozdě v noci, takže rychle postavit stany a spát, to bylo téměř na povel. Marcel dorazil lehce po nás.

Ranní idylka a teploučko rozhodly jít lézt, a tak jsme vybrali oblast Placche di Baone, menší skalní masív na rozlezení.

: Napsal: Lenka; Kategorie: Horolezectví; Vytvořeno: 15. srpen 2017; Zobrazení: 1698

Jarní prázdniny, zima, jsme na lyžích v Rakousku a při jednom z obvyklých večírků, zrovna když Jardovi rupla ruka, se Marcel poprvé zmínil o Kavkazu.

Mne ani Jardu by ve snu nenapadlo, že bychom tyhle hory dali. A v této chvíli už je po nich. Ale hezky popořádku.

Zhruba od jara se začalo řešit slavné vízum do země Ruska a další příslušné papíry (zvací dopis, ovir, pojištění, letenky…) Vše se musí pečlivě plánovat a řešit, protože jak říkám, je to země kde včera znamená už vloni. Nyní se už smějeme, ale ve chvíli, kdy jsme stanuli oběma nohama na letišti, bylo všem jasno. Cuknout už nejde.

A tak pětičlenná expedice Kavkaz ve složení Marcel, Dita, Pavel, Jarda a já máme v plánu 5 denní aklimatizační trek po kavkazských sedlech s výstupem na Elbrus 5642m a pak přejezd do krásné Gruzie s výstupem na třetí nejvyšší horu Kazbeg 5047m.

: Napsal: Vláďa Linka; Kategorie: Cyklistika; Vytvořeno: 27. červenec 2017; Zobrazení: 1555

Okolo Slovenska 2017 (1.7.2017 – 13.7.2017)

Cesta kolem hranic Slovenska se nám zdála jako logické pokračování objezdu České republiky, který jsme podnikli v roce 2015.

V minulém roce jsme z časových důvodů podnikli „jen“ cestu po našich severních rozhlednách. Letos (2017) se nám podařilo skloubit dva týdny volna. Budou nám muset stačit. Předem vím, že se nám celé Slovensko dokola objet nepodaří. Plánujeme tedy objezd začít od Jablunkova směrem na Východ. Konec plánuji v Břeclavi. Jarda ještě nebyl rozhodnutý, zda okruh dojede celý přes Beskydy.

Itinerář cesty máme připravený jen zhruba s tím, že cestou budeme trasu upřesňovat a upravovat podle terénu, počasí, sil a nálady. Tento způsob se nám osvědčil již na minulých cestách. Ve chvíli, kdy nevíme přesně kudy dál se Jarda podívá do svého rozpisu a ten nás zase „nahodí“ do správného směru.

Číst dál... 4 komentáře

: Napsal: Tafi; Kategorie: Skialpinismus; Vytvořeno: 23. březen 2017; Zobrazení: 3951

O víkendu jsme se na popud Marcela vydali na skialpové rozloučení se zimou do Krkonoš na Výrovku. Sraz v 10.30 ve Špindlu. Počasí jak se na zimní Krkonoše patří. Mlha, déšť. A tak po občerstvení v České hospodě za Rakouské ceny vyrážíme.

Traverzujeme přes sjezdovky až na Stoh. Tady odbočujeme po sjezdovce rovně vzhůru jelikož se nám nechce v mlze a dešti hledat cestu dál v lese. Na hřebeni začíná místo deště krupice a vítr. Naštěstí pro nás fouká do zad a tak tolik netrpíme. Bufet na rozcestí nám poskytne azyl a osušení. A také nezbytné občerstvení. Mužská část se vydává ještě na Lyšku a sjezd směr Pec. Sníh ale přimrzá a tak krustička a čerstvý těžký sníh dělá své. Žádná paráda. A tak zpět stoupáním na Bufet a na Výrovku.

O večírku netřeba se rozepisovat. Prostě Výrovka nezklamala. A tak ráno při placení máme pocit, že jsme si ten barák koupili. Ale venku nás čeká odměna. Modro slunečno a viditelnost až na Orlické.

: Napsal: Tafi; Kategorie: Skialpinismus; Vytvořeno: 7. únor 2017; Zobrazení: 1494

Tuto sobotu v 18.00 byl odstartován 3.ročník Skialpinistického závodu Trofeo Spitzberg na Tanvaldském Špičáku. Na závodníky čekalo vyběhnutí třikrát k rozhledně pokaždé jinou trasou a následný sjezd vždy po červené sjezdovce. Celkem se nastoupalo 800 výškových metrů.

Počasí vcelku přálo a diky tomu, že pořadatelé zajistili urolbování části červené sjezdovky byly sjezdy rychlé, krásné a bezpečné. Zúčastnilo se celkem 45 závodníků a závodnic.

Za náš oddíl se na startovní lajnu postavil Marcel a já. Tempo hned po startu bylo vražedné i přes to, že někteří účastníci neměli rozhodně výbavu závodní. Před jejich výkony smekám.

Marcel jakožto novic v této disciplíně se rozhodně neztratil a bojoval jako lev. To já koneckonců také. A že mě Jakub Tomeš hodně potrápil.

Konec konců výsledky jsou zde: muži-veteráni , ženy .

: Napsal: Tafi; Kategorie: Lyžování; Vytvořeno: 30. leden 2017; Zobrazení: 1371

V sobotu se konal 63. roční závodu štafet Zlatý cepín. Za náš oddíl se zůčastnil v kategorii veteránů Honza Kusko. Pro tyto závodníky se jedná o vložený závod na jeden okruh délky 5 km. Honza to zvládl za 23:16 což jej v kategorii nad 60 let vyneslo na stupeň nejvyšší. Ukázal tak všem o mnoho let mladším soupeřům záda a nám ostatním předvedl, že nikdy není pozdě a vyhrávat se dá v každém věku. Honzo obrovská gratulace a respekt.

Nám mladším se už tak dobře nevedlo. Štafeta ve složení Marcel, Jarin a já měla časy lehce podprůměrné a konkurence byla silná. A tak jsme nakonec vybojovali alespoň předposlední místo. Ale bojovali jsme jako lvi. Což dokázal Máca svým vpádem do předávky. Kluci díky a za rok to vylepšíme.

Ještě se velice dobře předvedl ve smíšené štafetě Míra Novotný, který měl smůlu, že jejich štafeta měla slabý střední úsek. Jeho čas 39:15 patří k velice slušným. Gratuluji.

: Napsal: Kačka B.; Kategorie: Turistika; Vytvořeno: 15. prosinec 2016; Zobrazení: 1939

Rok se sešel s rokem, pak ještě s jedním a 28.10. 2016 jsem zase byla na cestě do Nepálu. Zase jsem se od Radky Tkáčikové dala přesvědčit, že „tohle přece zvládneš“, no, už jsem taky trochu věděla, do čeho jdu, ale nervozita přece jen byla (možná právě proto, že už mě nechránila blažená nevědomost).

Už na letišti se schází sympaticky vyhlížející osmičlenná skupinka a další dny jen znovu a znovu potvrzují, že tady první dojem nelhal. Do Káthmandú přilétáme brzo ráno. Přivítáme se s Radkou, po ubytování se trochu vzpamatováváme a Radka nás a skupinku co už je po treku vede na Svayabunát, což je velká budhistická stupa se spoustou hinduistických.svatyněk kolem nad městem. To vše zcela bez rozdílu náboženství stále obhospodařují drzé městské opice. Jedna si zcela nekompromisně vyžádá od jednoho z dětí zmrzlinový kornout.

Číst dál... 2 komentáře

: Napsal: Jarda; Kategorie: Turistika; Vytvořeno: 1. září 2016; Zobrazení: 1873

Na severu Korsiky se nachází nejkrásnější sedla i nejvyšší vrcholy a skalnatou krajinou se vine červenobílá stopa snad nejznámějšího treku Evropy - slavné GR 20.

Zdroj: http://www.alpina.cz/zajezdy/korsika-gr-20-kratka

Na severu Korsiky se nacházejí nejkrásnější sedla a nejvyšší vrcholy. Skalnatou krajinou se vine červenobílá stopa nejznámějšího treku Evropy - slavné GR20 (Grande Randonnée). Celá měří 180 km a je považována za nejkrásnější a nejnáročnější značenou turistickou cestu v Evropě. Naším cílem bylo projít její severní část a vystoupit na nejvyšší a nejkrásnější vrcholy.

8.7. po 18 hodinách v autobuse a 4 hodinách na trajektu konečně stavíme stany na tábořišti v horském městečku Tattone. Brzo ráno, kdy ostatní skupiny zájezdu ještě spí, balíme stany a po vydatné snídani zahajujeme náš přechod severní části GR20. Petr Michenka, náš průvodce po korsických horách z CK Alpina, nasazuje již od začátku svižné tempo. Stoupáme zalesněným údolím Manganello, překonáváme 800m převýšení a po 3 a půl hodinách již stavíme stany na tábořišti u chaty Ondo.

: Napsal: Robert; Kategorie: Skálolezení; Vytvořeno: 6. srpen 2016; Zobrazení: 1430

Přijeli jsme na tábořiště v sobotu 2.7. odpoledne. V Jablonci jsme předtím zažili prudký slejvák se silnou větrnou smrští, při které se zlámalo a vyvrátilo mnoho stromů. A tak všichni ti, kteří už byli v Ostrově, pilně vzpomínali, kde kdo nechal otevřené které okno nebo nezajištěné různé trampolíny, plachty a jiné lehké předměty a co se s nimi během toho povětří asi stalo. Deštík se ale přehnal i přes místní skály a tak se s lezením dalo počítat až nejdříve v neděli odpoledne.

Ráno jsme proto vyrazili na kole na Špičák a později odpoledne našli většinu z party na Palcátu a v blízkém okolí. Jen jsem jako poslední stihnul vylézt na Palcát a už tu byla další sprška.

V pondělí od rána svítilo sluníčko a tak skály poměrně rychle vyschnuly a značnou část dne jsme se konečně mohli naplno věnovat lezení.

: Napsal: Jarda; Kategorie: Běh; Vytvořeno: 20. květen 2016; Zobrazení: 1761