Po přehodnocení zdravotního stavu (moje opařená noha a Luďkova bolestivá ostruha na patě) rušíme s kamarády původní plán vyrazit na ferráty do Dolomit a 3.8. odjíždíme do železné Rudy s plánem cyklistických, pěších a inlajnových tůr po nejhezčích koutech Šumavy.
Po noci v kempu u silnice vyrážíme na kolech pod sedlo Špičáku a po žluté stoupáme k Čertovu jezeru. Dále po nově upravené červené k Černému jezeru s odbočkou na Špičák (1202 m). Po červené a modré „šumavské vrstevnici“ pod Velký Ostrý, kde necháme kola a dál stoupáme pěšky na vrchol (1293 m). Na kolech se okolo Černého jezera a přes Špičácké sedlo vracíme do Železné Rudy.
Rychle balíme a odjíždíme směr Srní a odtud na chalupu u Frühaufů, kde se ubytováváme na několik dalších dní.
Po snídani sedáme do sedel a podél Vchynicko – Tetovského kanálu dupeme do pedálů přes Rechle, Modravu, podél Roklanského potoka na Javoří pilu, kde nás čeká první prověrka fyzických sil při stoupání přes Předěl na Poledník ( 1315 m ). Odměnou jsou výhledy z rozhledny a vrcholové pivko. Pak obezřetně sjíždíme k Prášilskému jezeru a před Prášily cyklostezkou podél silnice do Mechova před Srním. Objíždíme Spálený vrch až ke Klostrmanově vyhlídce s mimořádnými výhledy do údolí Vydry a Otavy. Přes Srní Mechov a podél kanálu zpět.
Další den jedeme podél kanálu prašnou cestou na Rechle, Modravu a podél Modravského potoka se dostáváme na Březník. Z bikerů se proměňujeme v turisty a lesními pěšinkami pod Špičníkem se prodíráme k Modrému sloupu a odtud okolo skleněné archy stoupáme západní diretisimou na suťový vrchol Luzného ( 1373 m ). Slunce to do nás šije na plný pecky a tak se příliš nezdržujeme a cestou směrem k Mokrůvkám sestupujeme k hraniční pěšině a okolo Modrého sloupu se stejnou cestou vracíme na Březník. Tůra v úmorném vedru a v naprosto vysušené krajině nás nutí nejkratší cestou sjet na Modravu a vyhledat pivní pomoc v pivovaru Lyer. Po večeři a důkladném ošetření v povznesené náladě klesáme k mostu Rechle a vracíme se na chalupu.
Opět dobrovolně ve vedru šlapeme do pedálů směr Rechle, Modrava, Filipova Huť (tady se mi sbíhají sliny na dršťkovku), Kvildu (u cyklocentra nutná výměna brzdových špalíků z extrémních sjezdů), pramen Vltavy, přes sedlo Stráž 1260 m na Bučiny, Knížecí Pláně a Borovou Ladu k Jezírku v Chalupské slati. Po stoupající silnici se opět ocitáme na Kvildě, zastavujeme a jdeme k Jezerní slati. Doufaje v dršťkový zázrak míříme na Horskou Kvildu, na Filipovu Huť, kde nabízeli ráno můj sen ovšem dorážíme půl hodiny po zavíračce. Po sjezdu na Modravu zkoumáme nabídky polívek místních kulinářů a bereme za vděk jiným občerstvením.
Změna je život a tak se pěšky vydáváme podél kanálu opačným směrem k Hauswaldským kaplím a přes Srní, kde symbolicky oslavíme Eviny narozeniny, klesáme k chatě Povydří. Tady mi konečně září oči štěstím, mají dršťkovku a tak je o program na další hoďku postaráno. Posilněni sejdeme až na Čeňkovu pilu a podél Vydry kolem Turnerovy chaty na Antýgl. Po občerstvení vystoupáme ke kanálu, který nás dovede „domů“. Pobyt na chalupě nám končí a dále nás čekají dvě noci pod hvězdami.
Silně se nám stýská po bicyklech, osedláme a míříme podél kanálu na Mechov, podél silnice na Prášily, na rozcestí u Prášilského potoka. Po nadopování se hašlerkami a bonparkami drtíme stoupáky přes Vysoké Lávky na Hůrku k torzu kostela. Dále stoupáme na Ruskou křižovatku a přes Vodní kanál dosahujeme jezero Laka 1102 m. Nemáme toho dost a tak stoupáme do sedla Zlatý Stoleček ( 1197 m ) a pak už konečně taky dolů! Přes horní Ždánidla se ocitáme v Srní, kde nás čeká vydatný oběd v hostinci U Michala a sladkosti v cukrárně naproti. Plni sil se vracíme přes Velký Bor a Mechov.
Ráno balíme, loučíme se a odjíždíme do kempu u Soumarského mostu. Posilněni dršťkovkou v bufetu u recepce, těžce vyjíždíme na poslední cyklovýlet. Na rozcestí u Dobré odbočujeme do Stožce přes místo Stožecká Luka. Ze Stožce Oslí cestou mírně stoupáme k zanikajícímu Schwarcenberskému kanálu. Podél něj sjíždíme na rozcestí u Hučina potoku. Zde je možnost odbočení k Plešnému jezeru ( 1091 m ). Ani místy dosti strmé stoupání nám nezabrání zkompletovat sbírku návštěvy všech ledovcových jezer na české straně Šumavy. Po siestě sjíždíme ke kanálu a přes Jelení Vrchy Jelením údolím do Nové Pece. Zde začíná známá in-line stezka podél železniční trati do Stožce a tak ji prozkoumáváme, neboť příští den na nás čeká na malých kolečkách pod botami. Projedeme Ovesnou, Smolnou Pecí, Černým Křížem, Dobrou a jsme zpět u Soumarského mostu, kde nemůžeme nedat dršťkovku.
Ráno po snídani balíme a přesunujeme se do Nové Pece. Na in-linech čeká trasa z Nové Pece k železniční stanici Pěkná a zpět a je najeto 15 km. Po obědě přesun do Lipna nad Vltavou a z parkoviště U Kramolína na vrchol Kramolína na Stezku korunami stromů. V 16:30 se loučíme a valíme na sever domů. Plni překrásných dojmů následující den konečně relaxujeme.
Evko a Luďku díky za super dovolenou.