Zima nám pomalu končí a s ní i skialpinistická sezona v našich horách. Jako každý rok je vrcholem pro ty co se účastní závodů ve skialpinismu třídenní závod dvojic Bokami Západných Tatier. Letos je to již devátý ročník. Závod nám za ty roky ztěžkl a rozrostl. Oproti prvním ročníkům, kdy startovalo 18 družstev a etapy byly bez limitů, se letos zúčastnilo družstev 103 a limity se rok od roku zostřují. Přibývá i výškových metrů na etapu a tím se celý závod stává více a více věcí spíše pro špičku v tomto sportu. Jelikož se samozřejmě mezi tuto skupinu nepočítám tak se stalo, že jsem minulé dva ročníky nedokončil. Letos jsem měl tedy jediný cíl. Dokončit v limitech. Vyměnil jsem parťáka, čímž jsem se nominoval do role toho, co si to rozhodně nebude užívat. Pavel Antl je výkonostně zhruba o deset minut na závod rychlejší a tak bylo jasné, že bude ten kdo bude čekat. Tak i bylo.

První etapa: 16 km a 2400m převýšení. Start Zverovka, Brestová, Bobrovecká dolina, sedlo Parichvost, Salatínská dolina, Salatín, Zadná Spálená dolina, Spálená, Spálená dolina, Baníkovská ihla a cíl v Žiarské doline na terase. Pak ještě sjezd kosačkou na Žiarskou catu a na pešo pět km dolů na ubytovnu. Limit na Salatíně je tři hodiny. Takže vcelku pohoda. I tak jsem ve stoupání k Baníkovské ihle na mačkách úplně na kaši. Ale první den splněno.

Druhá etapa: 12 km a 2200m převýšení: Start je jeden kilometr pod Žiarskou chatou na silnici. Sem se musí pěšky bo není sněhu.Odtud  na Plačlivé s jezd zpět do doliny, Žiarské sedlo a dále na Smrek, sjezd do doliny a výšlap na Gruň sjezd na terasu. Výšlap na Hrubu Kopu a sjezd do cíle na terasu . Opět na pešo na ubytovnu. Limit je na první terase na 2,5 hodiny. Stíháme jej s rezervou deset minut. Už jsem s tím ani nepočítal. Šel jsem na své poměry totální šrot. A limit se Vám počítá až když máte nasazené pásy a odcházíte. Ale klaplo to a další den bylo splněno.

Třetí etapa: 17 km a 1750 m. převýšení. Startujeme přímo na začátku Žiarske doliny. Neni tu sníh a tak se jde zhruba 600 výškových metrů respektive 3,5 km lesem s lyžemi na zádech směr Raztoka. Na sněhu se nasazují lyže a střídavě na lyžích nebo na mačkách až na Raztoku. Je tu mlha a vítr. Viditelnost tak na metr. Sjezd pod Kubův žlab je naštěstí dobře označen. Mám pocit, že jestli minu vlaječku, tak mě už nikdo nenajde. Sjíždíme žlabem na Terasu a odtud poslední výšlap do Smutného sedla. Následuje sjezd do Smutné doliny a dolinou až do cíle. Limit byl na Terase opět 2,5 hodiny. Stíháme s rezervou 7 minut. Povedlo se. Málem jsem to sice celé podělal, když jsem trochu spěchal v závěru doliny a narval jsem to do kosodřeviny. Naštěstí to odnes jen natlučený zadek. Ale někdy se vyplatí být opatrnější. Pro naši radost se ještě v dolině rozjasnilo a my se mohli na závěr kochat panoramatem hor.

Nevím jestli to ještě někdy zopakuji. Jsem velice šťastný, že se mi podařilo závod dokončit  v limitech a dokonce nebýt úplně poslední. Ke zdolání  celkových 45 km. a 6350m převýšení jsme potřebovali 11hodin a 11 minut. Což stačilo na 86 místo ze 101 družstev. Jen pro zajímavost vítězné družstvo potřebovalo 6 hodin a 16 minut. Nechápu.

S odstupem času člověk zapomene na veškeré útrapy a zůstanou jen vzpomínky na to krásné co dělá tento závod tím co je.

Tafi

 

Komentáře  

0 # JardaW 2016-03-24 11:47
Tafi, gratuluji ke skvělému zakončení skialpinistické sezóny a hluboce smekám před tvým výkonem. Seš pašák!!! :-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
Copyright © 2007 - 2024 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign