Po roce se opět konal štafetový závod  Muchovman. V rámci závodu je také vypsána kategorie jednotlivců. O tom vyzkoušet si kompletního muchovmana jsem přemýšlel už od vzniku tohoto závodu. Letos jsem měl možnost toto zrealizovat. Naše tradiční štafeta se ze zdravotních důvodů nedala dokupy a tak jsem se na poslední chvíli přihlásil na sólo závod. Počasí bylo hlášeno skvělé a tak jsem neodolal.

V pátek před závodem jsem se jel podívat na skalky na Černostudničním hřebeni, abych získal představu o tom co se vlastně leze a jak. Od Honzy Kuny (hlavní pořadatel), kterého jsem zde potkal, jsem získal základní a velice cenné informace o tom, jak to tu celé probíhá. Další informace o tom co a jak lézt jsem získal od človíčka, který tu trénoval (moc děkuji).

Jak každý ví, tak už lezu minimálně a tak obavy z této disciplíny jsou na místě.

V sobotu je krásně. Podle startovky startuji v 12.33 hodin. A tak když přijedu v jedenáct  k hospodě Na vrších, je závod v plném proud. Zdravím se s Jarinem a Táňou a po přípravě kola a ostatních věcí do depa pomalu odcházím na start na Berany. Po cestě mi Jarin ještě dává informace k běhu a pak už je tu start. Lezení probíhá v pohodě. Za deset minut doběhnu ke skalám a vylezu čtyři určené cesty. Pak je tu ale dva a půl kilometru seběhu zpět k hospodě. Je mi jasné, že tady je má slabina. Strach o kolena mě nedovolí letět z kopce jako ostatní. Dolu sbíhám za dvanáct minut. Dávám poslední cestu na umělé stěně a jdu na kolo. To je  asi to co mi jde. Čas mam stejný jako v loni, kdy jsem jel ve štafetě. Prostě kolo je pohoda. Přezouvám boty a vydávám se na běh na Muchov a zpět. Když se rozeběhnu, tak nohy po kole vůbec nejdou. Doslova se trápím. A to je mi jasné, že až se na Muchově otočím bude to z kopce ještě horší. Vím, že  jsem poslední v startovním poli. Na Muchově se děvčatům omlouvám, že museli tak dlouho čekat. Dávají mi napít a smějí se. Je krásný den a máj. Seběh už si užívám a pomalu se začínám radovat z toho, že jsem to dal. Cíl. Čas 1hod. 48 minut. Spokojenost. Pusa od Blani a Táni. Od Jarina ne, ale gratulace jo.

Byl to krásný závod. Hlavně díky počasí. Po závodní afterpárty je velkolepé. A tak nevím od čeho mě ještě dnes (čtvrtek) bolí lýtka. Asi od tancování s Čejkynem a Švácou.

Děkuji moc Blani, Táně a Jarinovi za podporu. Táně též za omytí kol.

A za rok jdeme kluci zase spolu.

Tafi

Komentáře  

0 # Marcel 2015-05-26 15:35
Dobře Ty ;-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
Copyright © 2007 - 2019 • HK Jizera • všechna práva vyhrazena | Webdesign: JWDesign