To jsem nečekal ani náhodou, nějak mně to letos neleze a tak se do ničeho moc nehrnu. Ale dění oveček z oddílu sleduji. No a tak koukám na příspěvky  a v sobotu večer nevěřím. Nějákej Piňďá se ptá na lezení. Hledám v zkornatělé makovici, který mladý si tak říká. Ale napadá mně stále jen jeden, ale ten už teda není až tak mladej. Ale hlavně ….

no co posílám do zpráv svoje číslo. A dopoledne telefon. No a ve 13.oo ho nakládám. Roztlemenej jak jsme ho znali. Cestou vedeme řeči a tak trochu oťukáváme jeden druhého kdo do čelby. Jsem starší tak velím. JDI.

Trochu znejistím při pohledu na to co tahá z báglu. Kopačky podlepené gumou z Tatry to ještě jde, ale úvazek od Jezevce ze Sloupu (Míra Peč ví ) to zarazí. Přeci jen 25 let je dost. No ale zralému muži nehodlám přednášet, nakonec odzkoušené je nejlepší. Samotné lezení je pak jak před lety ukázka vrozené elegance. Kdo by čekal třes, výskoky  a podobně je vedle. S jistotou dosahuje kruhu na Sokolí hraně a posléze i vrcholu. Na Velké plotně je nám nabídnuto lano, tak neváháme (hrdinové umírají první říká Romča). Majitel lana jen pronese ,,nějak peláší´´. Pak už jsem vyslán na Fotogenickou a tak alespoň troškou přispěji k pěknému odpoledni.

Před týdnem bych nevěřil, že se ještě někdy spolu navážeme na jeden špagát. Bylo to super. Prostě pohoda, klídek akorát ten jeho tabáček nebyl. Jsem rád, že jsem včera večer nezaváhal s odpovědí na Piňďův dotaz. Romčo dík a vítej zpátky. (Tafi)

P.S.  Jo, ale lano má nový MAMUTA