Jelikož je u nás stále nedostatek kvalitních inlajnových tras, vyrážíme stejně jako loni do oblasti Lužických jezer v sousedním Německu. Soustava uměle vytvořených jezer, která vznikla zatopením bývalých povrchových hnědouhelných dolů, leží zhruba 25 km severně od německého Bautzenu, v okolí měst Hoyerswerda, Senftenberg a Spremberg.
Balíme na tři dny a ještě ve čtvrtek večer přijíždíme na malé opuštěné parkoviště na břehu jezera Altdöberner See. Dáváme pivko pod hvězdami a pak už jdeme na kutě.
Slunce, které se nemilosrdně dere do naší ložnice v Pažoutovi nás vyhání na ranní koupel. Marně však hledáme rozumnou přístupovou cestičku k vodě. Všude jsou strmé břehy a tak krkolomně slézáme písčitým svahem, který nám ujíždí pod nohama. Koupel v jezeře však za to stojí a tak při cestě zpátky už ani moc nežbrbláme. Rychle se nasnídáme, abychom vyrazili na stezku co nejdříve, kdy ještě slunce nebude tak pálit. Pálí stejně a tak vydatně popíjíme v krátkých intervalech. Na trase překonáváme několik stoupání a užíváme si i pár sjezdů. Ve vesničce Altdöbern na druhé straně jezera dáváme pivko v restauraci, připomínající spíš botanickou zahradu. Lenka si chladí naražený loket po pádu v nedaleké zámecké zahradě, ale statečně překonává bolest když se za nedlouho vracíme tou samou trasou zpátky. Je to asi 25 km. Jezero nejde objet kolem dokola a tak na jednom prudším sjezdu zjišťuju, že jsem brzdový špalík ubrousil skoro o centimetr. Vracíme se k autu a přesouváme se k jezeru Gräbendorfer See. Dáváme koupel vedle loděnice a u auta vaříme dlabanec po náročném dni. Pak popojíždíme asi 1km podél břehu a nacházíme nádherné místo na parkování ve stínu s několika písečnými plážemi. Slunce nemilosrdně pálí a tak odpočíváme a koupeme se v nádherně čisté vodě jezera.
Další den se probouzíme opět do azurového rána. Dáváme koupel a vydatnou snídani a pak už hurá na kolečka a vyrážíme kolem jezera. Trasa má asi 10 km bez výraznějšího stoupání a tak ji máme poměrně rychle projetou. Lenka jde vařit a já si dávám trasu ještě jednou na "jeden zátah". Po dobrém jídle si užíváme sluníčka a příjemného koupání. Nádherný den končíme posezením u jezera pod hvězdami s lahví dobrého vínka. Brzy jsme však nuceni ustoupit do bezpečí Pažouta před krvelačnými komáry, jelikož repelent, který máme s sebou je spíš přitahuje než odpuzuje.
Další den se přesouváme k jezeru Talsperre Spremberg. Lenku ruka dost bolí a tak volí jen procházku na hráz jezera. Já se rozhoduji jezero objet po asi 30 km trase. Pod hrází překonávám asi 400m hrbolatého asfaltu a pak už si vychutnávám trasu, která vede z 90% ve stínu pod stromy kolem nádherných bungalovů a přes několik kempů. Na jižním cípu jezera však najednou trasa končí cedulí Ende a ocitám se na silnici projíždějící vesnicí Neu Haidemühl. Na konci vesnice však přichází křižovatka s hlavní silnicí. Nemám nic na přezutí a tak se rozhoduji úsek projet. Za zatáčkou se však silnice láme a na ceduli se objevuje 8% klesání. Rázem jsem jak na tobogánu, kolečka bzučí a rychlost už dávno nedovoluje brzdit gumovým špalíkem. Srdce se mi rozbušilo a nohy instinktivně zaujaly co nejstabilnější polohu. Silnice zatáčí doprava a tak nevím co mě za ní čeká. Klesání se naštěstí zmírňuje a v dáli už vidím ceduli Bühlow. To je vesnice kterou bych měl projet a napojit se na trasu, vedoucí po druhém břehu jezera zpátky. Asi po 500m se na ni skutečně dostávám a "zemí nikoho" kde nepotkávám ani živáčka se vracím do místa odkud jsem vyjel. Chvatně sundavám spocené oblečení a hrnu se do jezera. Voda příjemně chladí a rozpálené tělo se rychle dostává na přijatelnou teplotu.
Po jídle si ještě vychutnáváme sluníčko a příjemnou koupačku v jezeře. Ani se nám nechce věřit, že tři dny tak rychle utekli. Teplota atakuje čtyřicítku, ale my v klimatizovaném Pažoutkovi za poslechu příjemné muziky se vracíme zpátky do civilizace.
Nové asfaltové stezky vedoucí okolo jezer v oblasti Lausitzer Seenland vznikají citlivou rekultivací povrchových dolů. Celkem se zde zaplavuje 21 nových jezer a tato nově vznikající jezerní pánev se po svém úplném dokončení stane největší umělou jezerní oblastí v Evropě. Takže bude stále co objevovat.