12.7. se konal v Rakousku MTB maraton Salzkammergut Trophy. Jelikož se celý ten cirkus koná pod Dachsteinem u jezera Hallstätter See v městečku Bad Goisern. Tudíž Seewand na dohled.
V pondělí po práci jedem. Předpověď neslibuje nic zázračného, ale co když. Když se nekoná. Prší po cestě, prší na místě. Plány se mění a po prohlídce městečka a ubytování se na hřišti chystáme kola na výlet.
Ve středu je lépe, ale vše je promočené. Výletním tempem jedem na chatu Berghof Predigstuhl. Dáváme pivko a sledujeme mraky. Rozhodujeme se pokračovat po značeném okruhu Kaiser tour. Sjíždíme nepříjemným sjezdem pod stěnu Ewige Wand, ve které je ve výšce 100m vysekaná stezka cca 2 metry široka. Projíždíme tento úsek s dvěma tunely a jako všichni se fotíme a filmujeme. Dál cesta probíhá v Alpském duchu, hodinu nahoru, hodinu dolu. Pohoda a hlavně neprší.
Další den měníme nádobíčko a jdeme na dvě krátké feráty, které vedou na Predigstuhl. Ladership je 260 m dlouhý a vcelku v pohodě. Z vrcholu je Dachstein jak na dlani. Počasí je nám pro dnešek nakloněno. Potom následuje přechod celého kopce k další ferátce Höhenweg. Ta je pouze 60 m dlouhá, ale příjemně vzdušná. Startuje na lavičce na zasekané stezce a tak se po 3 krocích ocitáte 100mn nad zemí. Blani okouší co to je opravdová feráta. Není to podle mne zas tak špatné vyzkoušet si to na tak krátké ferátě, než vyrazíte s novicem třeba na Johanna. Na chatě opět zasloužené pivo. Slunce pálí jako bláznivé a tak jen čekáme předpovídané bouřky. Já už začínám mít myšlenky jen na sobotní závod. V pátek ráno si jedu projet polovinu prvního stoupání. 7 km 500m převýšení. Začíná mně docházet, co mně zítra čeká. Odpoledne přichází dost hustá bouřka. Ještě, že jsme nešli na Seewand. Představa, že se v tomhle budu držet toho lana od lanovky, mně děsí.
V sobotu vše probíhá rutině. Snídaně a na start. Pět minut před startem začíná pršet. Alpsky, vydatně. Vadí to pět minut, pak už jsem promočený až na kůži a tak jen šlapu nahoru a dolu. Po hodině a půl přestává pršet a začíná svítit. Alpsky, ostře, 30°C. Ale jinak stále stejně nahoru a dolu. V nohách 80 a kopec. Vařím a kleji-pohansky. Jsem vyslyšen. Devadesátý pátý km, bouřka a přívalový deštík. Když jedu za někým před sebou je to jak z hadice. V mžiku je raní bláto dole. Po patnácti km jsem v cíli. Spokojený a poučený. Neklej!
Závěr: Všem tuto oblast doporučuji. Kolo, feráty, lezení. Krásná jezera na koupání. Dlouhé horské túry. Prostě vše co si může každý kdo hory a vše co k nim patří má rád. Určitě se vrátím - na Zeewad, Johanna nebo na maraton. Uvidím.